Leopold August Friese

Leopold August Friese (* 21. ledna 1793, Neu Ehrenburg[1] (Šluknovsko) – 13. února 1846, Praha-Smíchov[2]) byl malíř, kreslíř a litograf.

Leopold August Friese
Narození21. ledna 1793
Neu Ehrenburg Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí21. února 1846 (ve věku 53 let)
Praha-Smíchov Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, litograf a ilustrátor
Znám jakoMalíř, litograf, kreslíř
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.


Život

Narodil se v rodině ševce a zprvu se vyučil v tesařské, soustružnické a dekoratérské dílně. Ke studiu na pražské Kreslířské akademii se dostal až v roce 1816, ve 23 letech. Po tři roky byl považován za nejnadanějšího žáka Josefa Berglera, ale po příchodu Josefa Führicha roku 1819 se mezi nimi vytvořilo přátelské soutěžení. Na některých zakázkách pracovali společně. Friese byl progresivnější než Führich[3], ale nebyl schopen se prosadit a většinu života se živil jako ilustrátor. Žil sám, postupně na Novém a na Starém Městě, neoženil se.[4] Spolupracoval se smíchovskou dílnou nakladatele Dominika Mauliniho. Ke konci života se pomátl a zemřel v bídě. Jeho osud popsal Jakub Arbes v povídce Český bohém z dob Máchových.

Dílo

Patřil do širšího okruhu nazarénů. Spolu s Führichem přispěl do souboru 62 velkoformátovými lepty "Das römische Kriegswesen", které roku 1819 vydal v Praze August Josef Mitterbacher.[5] a také do dalšího svazku "Treue Abbildungen egyptisch-griechisch-römischer Alterthümer; der Priesterstand der Römer und ihre Gebräuche; Bilder der antiken Gottheiten, Weisen, Helden, Spiele, Feste".

Jeho nejznámějším dílem je asi šest příspěvků do souboru 72 litografií s tématy z českých dějin, jejichž kresebné předlohy dodával většinou Antonín Machek, který jej vydával vlastním nákladem a na jeho realizaci sdružil několik spolupracovníků (Martin Tejček, Antonín Jan Gareis starší, František Šír, Josef Führich, Václav Mánes, Antonín Mánes, Josef Mrňák, Jan Warter, Antonín Drda,... ). Vydával jej nejdříve ve Vídni v tiskárně u Friedricha Adolfa Kunikeho a od roku 1824 v pražském nakladatelství Dědicové Petra Bohmanna (Peter Bohmanns Erben).

Galerie
  • Friese Leopold August – Zmrtvýchvstalý Kristus (1833)
  • Šárka přelstila Ctirada
  • Václav v táboře před Budínem
  • Spytihněv v bráně drží lid

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Nové Křečany
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Smíchov
  3. Hnojil A, 2014, s. 11-12
  4. Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
  5. BSB digital: Das römische Kriegswesen

Literatura
  • Hnojil Adam, Umělci a umění na Malostranském hřbitově, Občanské sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova, Praha 2014
  • Hnojil Adam a kol., V zajetí vášně: Sbírka Patrika Šimona, Muzeum umění Olomouc, Společnost Patrik Šimon – Eminent, Praha 2004, ISBN 80-85227-67-3
  • Vondráček Radim, Wittlichová Jana, (ed.): Litografie Kamenopis aneb počátky české litografie 1819 – 1850: k 200. výročí vynálezu litografie Aloisem Senefelderem, Uměleckoprůmyslové museum, Praha 1996, ISBN 80-7101-035-9
  • Toman, Prokop Hugo, Nový slovník československých výtvarných umělců, I. díl; A – K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1
  • Theinhardtová, Markéta: kapitola Historická malba, in: Dějiny českého výtvarného umění III/1 (1780-1890). Praha 2001, s. 327.
  • Bečková, Kateřina: Kdo byli první čeští litografové? in: Res musei Pragensis, roč. VI, 1996.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.