Leon Rosenzweig
Leon Rosenzweig, cca od r. 1899 vystupoval jako Leon Rode[1] (29. července 1840 Černovice[2][1] – 10. dubna 1914 Vídeň[2][1][3][4]), byl rakouský spisovatel, bankéř a politik německé národnosti a židovského původu z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Leon Rosenzweig | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1901 – 1907 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Německá pokrok. strana |
Narození | 29. července 1840 Černovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 10. dubna 1914 Vídeň Rakousko-Uhersko |
Děti | Walther Rode (syn) Friedrich Rode (syn) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Působil jako publicista. Od roku 1871 byl bankéřem.[2] Působil jako ředitel Bukovinské spořitelny.[4] Roku 1854 nastoupil jako učeň do otcova velkoobchodu v Bukurešti. V 60. letech podnikl zahraniční cesty do Francie, Německa a Anglie. Později převzal rodinnou firmu. V roce 1871 se přestěhoval do Černovic, kde založil bankovní ústav. Od roku 1874 zde byl i členem obecní rady a městské školní rady. V mládí psal veselohry, později byl autorem novel a humoresek. Publikoval v listu Bukowinaer Rundschau a Bukowinaer Nachrichten, kde byl po jistou dobu i vydavatelem. Zasedal v černovické obchodní a živnostenské komoře. V závěru života pobýval jako soukromník ve Vídni.[1]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1901 za kurii obchodních a živnostenských komor v Bukovině.[5] V roce 1901 se uváděl coby kandidát Německé pokrokové strany.[6]
Jeho synem byl advokát a spisovatel Walther Rode (1876–1934).[1][4] Další syn Friedrich Rode byl laryngologem v Terstu.[4]
Odkazy
Reference
- Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Rode, Leon; früher Rosenzweig (1840-1914), Schriftsteller und Kaufmann, s. 195. (německy)
- Leon Rosenzweig [online]. parlament.gv.at [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. (německy)
- Todesfall. Czernowitzer Allgemeine Zeitung. Duben 1914, čís. 3421, s. 10. Dostupné online.
- Sterbefälle. (Neuigkeits) Welt Blatt. Duben 1914, čís. 86, s. 7. Dostupné online.
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- Das Vaterland, 11. 1. 1901, s. 2.