Leo Esaki

Leo Esaki (japonsky 江崎 玲於奈 [Esaki Reona] ; 12. března 1925, Ósaka, Japonsko)[1] je japonský experimentální fyzik a elektronik, proslulý zejména studiem tunelového jevu u elektronů v pevných látkách, zejména polovodičích. Tyto práce vedly ke konstrukci Esakiho (tunelových) diod.

Leo Esaki
Leo Esaki (1959)
Narození	12. března 1925 (97 let) Ósaka
Bydliště	Japonsko
Alma mater	Tokijská univerzita Kjótská univerzita Třetí vyšší škola
Povolání	fyzik
Zaměstnavatelé	Kjótská univerzita Univerzita Kwansei Gakuin Q11479168 Sony Yokohama College of Pharmacy Shibaura Institute of Technology Cukubská univerzita IBM Thomas J. Watson Research Center
Ocenění	Cena Asahi (1959) Nišinova cena (1959) medaile Stuarta Ballantina (1961) IEEE Morris N. Liebmann Memorial Award (1961) Nobelova cena za fyziku (1973) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Za svůj objev získal Nobelovu cena za fyziku za rok 1973, spolu s americkým fyzikem norského původu Ivarem Giaeverem a anglickým fyzikem Brianem Josephsonem.

Práce experimentátorů Esakiho a Giavera i teoretika Josephsona jsou významné mimo jiné tím, že demonstrují existenci typického jevu kvantové mechaniky (tunelový jev) na zcela makroskopické úrovni. Je tak korigován nesprávný avšak častý názor, že kvantová mechanika se týká výlučně jevů na mikroskopické úrovni.

Esaki prováděl svůj výzkum tunelového jevu během zaměstnání v japonské firmě 東京通信工業株式会社 Tókjó Cúšin Kógjó kabušikigaiša (nyní známá jako Sony) okolo roku 1958. Poté pracoval v šedesátých letech v USA u firmy IBM, kde vytvořil významné práce v oblasti polovodičových supermřížek. V pozdějších letech, po získání Nobelovy ceny, působil Leo Esaki v Japonsku jako prezident několika univerzit, např. univerzity v japonském vědeckém městečku Cukuba (University of Tsukuba).