Leif Eriksson

Leif Eriksson, ve staré severštině Leifr Eiríksson, zmiňovaný též jako Leif den Lykkelige (a v českém překladu Leif Šťastný) (někdy mezi 970 a 980 Island nebo Grónsko – cca 1020 neznámo kde) byl norský Viking, patrně první evropský objevitel Ameriky.

Leif Eriksson
Pomník Leifa Erikssona
Narození	970 EiríksstaðIr
Úmrtí	1020 (ve věku 49–50 let) Brattahlíð
Národnost	Seveřané
Povolání	objevitel a mořeplavec
Nábož. vyznání	křesťanství
Rodiče	Erik Rudý
Příbuzní	Freydís Eiríksdóttir a Thorvald Eiriksson (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl synem Erika Rudého, který kolonizoval Island a Grónsko. Podle ság kolem roku 1000 koupil Leif loď od Bjarniho Herjolfssona, a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Herjolfsson na západě spatřil. Propátrali část pobřeží Severní Ameriky a přezimovali v zemi, kterou nazvali Vinland – Země pastvin (nebo také Země vína). Podle archeologických výzkumů se patrně jednalo o ostrov Newfoundland, v jehož severní části byla osada, odpovídající popisům ság, nalezena. Objevil ji v roce 1960 norský badatel Helge Ingstad u dnešního L'Anse aux Meadows.

Podle jiných ság se Leif Eriksson na královský příkaz věnoval šíření křesťanství v Grónsku, kde díky jeho matce vznikl nejstarší kostel tohoto ostrova.

Informace jsou kusé a pocházejí ze ság, zapsaných až o dvě století později.

Během své plavby objevil zemi zvanou Helluland – Země plochých kamenů (dnešní Baffinův ostrov) a ještě Markland – Země hlubokých lesů (dnešní Labradorský poloostrov). Při svých plavbách neputoval do vnitrozemí, ale držel se při pobřeží. Sem tam vystoupil se svou posádkou z lodí, aby doplnil zásoby. Poznal také místní obyvatele Inuity a Indiány.