Ladislav Kvasz

Ladislav Kvasz (* 17. srpna 1962 Bratislava) je slovenský filozof, matematik a teoretik vědy působící v Praze.

prof. et doc. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., DSc.
Narození17. srpna 1962 (59 let)
Bratislava, Československo Československo
Povolánímatematik a filozof
Alma materFakulta matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Ladislav Kvasz vystudoval obor Teorie systémů na Fakultě matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1995 pod vedením Miroslava Marcelliho obhájil na FF UK v Bratislavě doktorskou práci Klasifikácia vedeckých revolúcií v oboru filozofie. V roce 1998 se habilitoval s prací O revolúciách vo vede a ruptúrach v jazyku vedy, docentem v oboru filozofie byl jmenován v následujícím roce. Druhou habilitaci (Analýza zmien jazyka pri rekonštrukcii historického vývinu matematiky) obhájil v roce 2006 a v roce 2007 byl jmenovaný docentem matematiky. V roce 2010 byl jmenován profesorem Karlovy Univerzity v oboru didaktika matematiky. Dne 12. října 2016 mu byl AV ČR udělen titul doktora věd (DSc.).[1]

Ladislav Kvasz působil na MFF UK v Bratislavě, v letech 2006–2011 jako ředitel Centra interdisciplinárnych štúdií na Filozofickej fakulte Katolíckej univerzity v Ružomberku. V současné době působí na Filosofickém ústavu AV ČR a Katedře matematiky a didaktiky matematiky PedF UK v Praze.

Filozofie matematiky

Na rozdíl od tradičních filozofů vědy chápe Ladislav Kvasz vývoj matematiky jako řadu jazykových změn.[2] V návaznosti na Gottloba Fregeho a Ludwiga Wittgensteina zaměřuje pozornost na historické proměny a identifikaci jejich základních typů:

  1. Překódování nastává při změnách formačních pravidel termínů a formulí, obecně symbolických jazyků. Překódování ale není přímé, probíhá skrze ikonický mezistupeň. Například přechod od elementární aritmetiky k algebře byl umožněn (řeckou) syntetickou geometrií.[3]
  2. Relativizace se týká změny vztahu mezi jazykovým vyjádřením a objektem, který zastupuje. Například neeukleidovská geometrie.[4]
  3. Reformulace je změna jedné formulace v jinou. Odehrává se v případě, že existuje matematicky relevantní kontext, v němž obě formulace vytvářejí rozdílná spojení a mají jiný vztah ke svému okolí.[5]

První dva typy proměn jsou globální a v matematice se objevují zřídka. Reformulace je lokální a týká se často pouze jedné definice, teorému či axiomu.

Ocenění

V roce 2010 obdržel Ladislav Kvasz Fernando Gil International Prize for the Philosophy of Science za knihu Patterns of Change.[6]

Bibliografie

Monografie

  • O revolúciách vo vede a ruptúrach v jazyku vedy. Univerzita Komenského, Bratislava 1998.
  • Gramatika zmeny. Chronos, Bratislava 1999.
  • Patterns of Change, Linguistic Innovations in the Development of Classical Mathematics. Birkhäuser Verlag AG, Basel 2008.
  • Language in Change. Fernando Gil International Prize 2010. Fundacao Calouste Gulbenkian, Lisbon 2012.
  • Jazyk a zmena. Ako sme menili jazyk matematiky a ako jazyk matematiky zmenil nás. Parva Philosophica svazek 19. Filosofia, Praha 2012.
  • Zrod vedy ako lingvistická udalosť. Galileo, Descartes a Newton ako tvorcovia jazyka fyziky. Filosofia, Praha 2013.
  • Inštrumentálny realizmus. Pavel Mervart, Praha 2015.
  • Prostor mezi geometrií a malířstvím. Slovart, Praha 2020.

Odborné články (výběr)

  • Kant’s Philosophy of Geometry–On the Road to a Final Assessment. Philosophia Mathematica 19, 2011, s. 139–166.
  • What Can the Social Sciences Learn from the Process of Mathematization in the Natural Sciences. In: Dieks, D. et al. (eds), Probabilities, Laws, and Structures. Springer, Dordrecht 2012, s. 379–389.
  • Galileo, Descartes, and Newton – Founders of the Language of Physics. Acta Physica Slovaca 62, 2012, s. 519–614.
  • Heidegger’s Interpretation of Mathematical Science in the Light of Husserl’s Concept of Mathematization in the Krisis. Philosophia Naturalis 50, 2013, s. 337–363.
  • Mathematics and Experience. In: M. C. Galavotti, E. Nemeth – F. Stadler (eds.) European Philosophy of Science – Philosophy of Science in Europe and the Viennese Heritage, Vienna Circle Institute Yearbook 17. Springer, Dordrecht 2014, s. 117–129.
  • Kuhn’s Structure of Scientific Revolutions between sociology and epistemology. Studies in History and Philosophy of Science 46, 2014, s. 78–84.
  • Mathematical Language as a Bridge between Conceptualization of Motion and Experimental Practice. In: Pisano R. (ed.) A Bridge between Conceptual Frameworks. Dordrecht, Springer 2015, s. 229–248.

Reference
  1. Titul „doktor věd“ dvanácti vědcům - Akademický bulletin. Akademický bulletin AV ČR. 2016-11-25. Dostupné online [cit. 2017-12-08].
  2. KVASZ, Ladislav. Patterns of Change. Linguistic Innovations in the Development of Classical Mathematics. Basel – Boston – Berlin: Birkhäuser 2008, ISBN 978-3-7643-8839-3, str. 7.
  3. Patterns of Change, str. 11–14.
  4. Patterns of Change, str. 107–113.
  5. Patterns of Change., str. 225–226.
  6. 2010 Nominees [online]. Fundação para a Ciência e a Tecnologia, 2016 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.