Labyrintky

Podřád labyrintky (Anabantoidei) zahrnuje tři čeledi s 19 rody a přibližně 150 druhy:

Čeleď: Anabantidae – lezounovití

• rod: Anabas – lezoun
• rod: Ctenopoma – ostnovec
• rod: Microctenopoma – ostnovec nebo ostnoveček
• rod: Sandelia – sandélie

Čeleď: Helostomatidae – čichavcovití

• rod: Helostoma – čichavec

Čeleď: Osphonemidae – guramovití

• podčeleď: Belontiinae
  • rod: Belontia – rájovec nebo belontie
• podčeleď: Luciocephalinae
  • rod: Ctenops
  • rod: Luciocephalus – štikohlavec
  • rod: Parasphaerichthys
  • rod: Sphaerichthys – čichavec
  • rod: Trichogaster (=Colisa) – čichavec
  • rod: Trichopodus (=Trichogaster) – čichavec
• podčeleď: Macropodusinae[3]
  • rod: Betta – bojovnice
  • rod: Macropodus – rájovec
  • rod: Malpulutta – malpulutta
  • rod: Parosphromenus – rájovec nebo rájovčík
  • rod: Pseudosphromenus – rájovec
  • rod: Trichopsis – vrčivka
• podčeleď: Osphroneminae
  • rod: Osphronemus – gurama

Druhově nejbohatším rodem je bojovnice (Betta) s 68 popsanými druhy.

Pro drobné čichavce žijící v Přední Indii se do roku 1923 používalo rodové jméno Trichogaster, pro velké čichavce ze Zadní Indie se používalo jméno Trichopodus. Myers se však roku 1923 dopustil omylu a typový exemplář rodu Trichogaster, čichavce pruhovaného, určil jako čichavce šedého. Rodové jméno Trichogaster proto připadlo velkým čichavcům ze Zadní Indie a pro malé čichavce z Přední Indie se začalo používat jméno Colisa. Tento omyl byl odhalen až roku 1997 a přestože se dnes považují za správná původní jména, mylná rodová jména se stále hojně užívají.

Česká rodová jména čichavec a rájovec se používají pro více rodů z různých čeledí respektive podčeledí. Pro rod Parosphronemus se někdy užívá české rodové jméno rájovec, jindy rájovčík. České rodové jméno ostnovec se po vyčlenění rodu Microctenopoma z rodu Ctenopoma někdy používá pro oba rody, jindy se pro rod Microctenopoma používá české rodové jméno ostnoveček.

Za nejbližší příbuzné labyrintek se považují hadohlavci, kteří byli v některých starších systémech mezi labyrintky řazeni. Hadohlavci k dýchání nevyužívají labyrint ale jednodušší typ nadžaberního orgánu.

Velikost dospělých labyrintek se pohybuje mezi 2–3 cm (u nejmenších rájovčíků) a přibližně 70 cm (u guram velkých.)

Labyrintky se přirozeně vyskytují v teplých a sladkých vodách Asie a Afriky. Většina rodů i druhů pochází z jižní a jihovýchodní Asie, v Africe se vyskytují jen někteří zástupci čeledi lezounovití (rody Ctenopoma, Microctenopoma a Sandelia). Schopnost dýchat vzdušný kyslík umožňuje labyrintkám obývat biotopy s velmi málo prokyslyčenou vodu, například rýžová pole, některé labyrintky ale žijí i v rychle tekoucích a dobře okysličených vodách. Gurama velká byla jako oblíbená konzumní ryba vysazena téměř po celém světě, zejména v bývalých francouzských koloniích.

U řady druhů labyrintek je výrazně vyvinut pohlavní dimorfismus, jejich samci bývají barevnější, větší a mívají prodloužené nepárové ploutve. Samice mohou být plnější v bříšku. Rozdíly v barevnosti se často zvýrazňují v období tření. Barevnost také závisí na sociálním postavení samce ve skupině, dominantní samci bývají zbarveni výrazně, submisivní mohou být zbarveni podobně jako samice. Mezi druhy s velmi nápadnými rozdíly ve zbarvení patří například čichavci zakrslí, medoví či perleťoví.

U některých druhů jsou naopak rozdíly mezi pohlavími nevýrazné nebo zcela nezřetelné.

U většiny labyrintek, zejména z čeledi guramovití, je výrazně vyvinuta péče o potomstvo. O potomstvo se starají především samci. U tzv. afrofilních druhů staví samci ve svém teritoriu pěnové hnízdo. To je tvořeno bublinkami z ústního sekretu a případně dalšími stavebními prvky, například listy rostlin. Hnízdo může být v závislosti na druhu umístěno buď na hladině nebo ve vodním sloupci – pod listy rostlin či v různých dutinách. Ke tření dochází obvykle pod hnízdem, jikry některých druhů jsou lehčí než voda a do hnízda samovolně stoupají. Jiné druhy mají jikry těžší než voda a samec je musí do hnízda umístit sám. Po výtěru samec hnízdo s jikrami a později nerozplavaným plůdkem pečlivě hlídá, opravuje a brání.

Samci jiných druhů, například některých bojovnic z rychle tekoucích vod, nosí jikry a nerozplavaný plůdek v tlamě.

U některých druhů labyrintek péče o potomstvo chybí, například čichavec líbající, lezoun indický nebo někteří ostnovci rodu Ctenopoma se vytírají do volné vody a o potomstvo se nestarají.

Sušení čichavci stříbřití na thajském trhu

Ve své domovině patří řada labyrintek mezi oblíbené konzumní ryby. Týká se to především guramy velké, která je pro svou velikost a chutné maso důležitou tržní rybou. Oblíbenou potravou jsou ale i menší druhy, jako lezouni indičtí, čichavci líbající, stříbřití a další.

Pro svou barevnost, malou velikost, relativní nenáročnost a především zajímavé chování patří mnoho druhů labyrintek k oblíbeným akvarijním rybám. Nezávislost labyrintek na kyslíku rozpuštěném ve vodě usnadnila v 19. století jejich import do Evropy i chov v jednoduchých akváriích. Roku 1869 byl do Paříže dovezen a Carbonnierem následně rozmnožen rájovec dlouhoploutvý. Stal se tak první tropickou rybou úspěšně odchovanou v Evropě. I v českých zemích stála u zrodu tropické akvaristiky labyrintka – bojovnice pestrá. Roku 1897 ji dovezl Enrique Stanko Vráz z Thajska, kde byla tradičně chována a šlechtěna pro rybí zápasy:

Dnes je řada druhů labyrintek komerčně chována pro akvaristické účely. Mezi nejpopulárnější akvarijní ryby patří především některé asijské druhy z čeledi guramovití, kromě rájovců dlouhoploutvých a bojovnic pestrých také čichavci zakrslí, perleťoví, šedí a řada dalších. U některých druhů byly vyšlechtěny barevné nebo i tvarové formy. Významná je v tomto směru především bojovnice pestrá, jejíž chov a šlechtění jsou předmětem mezinárodních chovatelských soutěží.

Náročnější druhy jsou předmětem zájmu specialistů. Jedná se především o rájovčíky, štikohlavce a další druhy z černých pralesních vod. Tyto ryby jsou velmi náročné především na kvalitu a čistotu vody a obvykle se chovají samostatně v druhových nádržích.

Guramy velké bývají ozdobou velkých výstavních nádrží.