Sídliště Labská kotlina II

Urbanistickou koncepci území zpracoval v letech 1958 až 1959 Břetislav Petránek společně s Václavem Rohlíčkem. Tehdejší plán počítal s 1360 byty.[4]

Původní harmonogram s dokončením stavby do roku 1966/67 se nepodařilo naplnit. Realizace byla závislá na inženýrských sítích.[4] Podrobný projekt byl navíc nakonec dokončen až v roce 1964 a zahrnoval 2261 bytů pro 7200 obyvatel. K vlastní výstavbě sídliště došlo až od konce 60. let 20. století. Sídliště bylo navíc vlivem problematických dodávek materiálu dokončeno až o další dekádu později. V roce 1967 se začalo s inženýrskými sítěmi a technickými zařízeními. V letech 1969–1975 byly postaveny bytové domy (plocha bytů dosahuje od 19 do 100 m^²). Nejdéle se čekalo na občanskou vybavenost, jejíž výstavba probíhala v letech 1969–1979.[5]

Sídliště se skládá ze dvou spojených celků (okrsků), k nimž dále patří doprovodná infrastruktura (přízemní či jednopatrová), kterou autoři vklínili mezi již existující zástavbu rodinných domků. Díky tomu má celý urbanistický celek decentralizovaný charakter.[4] Severní okrsek navazuje na starší sídliště Labská kotlina I, od nějž je odděleno Střeleckou ulicí městského okruhu. Zahrnuje osm dvanáctipodlažních domů na podnožích, z nichž dva nejjižněji umístěné jsou mezonetového charakteru.[3] Architektonicky balancují na pomezí minimalismu a brutalismu. Dohromady nabízejí šest set bytů.[4] V jižním okrsku byl více využit sídlištní princip, navíc ve velkolepém měřítku.[3] Při Rašínově třídě se nacházejí tři sedmnáctipodlažní věžové bytové domy.[5]

Projekt získal mnohá ocenění v Československu i v zahraničí. V řadě ohledů totiž využíval netradiční řešení, což umožňovalo období vzniku v 60. letech 20. století.[5] Hlavní projektant Petránek obdržel státní cenu na celostátní soutěži architektonických prací za léta 1972–1973.[4]

Koncepce sídliště zůstala i v 21. století zachována, některé prvky však zanikly, např. brouzdaliště.[6] V ulici V Lipkách poblíž prodejny se nacházela bronzová sochy dívky z první poloviny 70. let. Jejím autorem byl Ladislav Zemánek. Stejný autor vytvořil v roce 1975 sochu dívky i pro areál základní školy Bezručova.

Z dalších uměleckých děl lze zmínit mozaiku na budově polikliniky ve Foerstrově ulici (2. polovina 70. let 20. století) od Jaroslava Kábrta.

V Jungmannově ulici byly postaveny podzemní garáže.[5]

• Základní škola Bezručova
• Mateřská škola Kampanova
• Mateřská škola Kamarád, Hrubínova
• Mateřská škola Kamarád, Veverkova
• Základní škola a Mateřská škola Prointepo, Hrubínova

V rámci prostoru sídliště se nachází Obří akvárium a v prostorách Základní školy Bezručova také Přírodovědné centrum Hradec Hrálové.