Linia Hutnicza Szerokotorowa

Linia Hutnicza Szerokotorowa (LHS) (v překladu Hutnická širokorozchodná trať) je jednokolejná trať o rozchodu 1520 mm. Tato trať o délce 394,65 km spojuje síť ukrajinských železnic z ukrajinsko-polské hranice (hraničním bodem je most přes řeku Bug) u Hrubieszówa se Sławkówem na hranici Slezského a Malopolského vojvodství. Původní název této trati byl Linia Hutniczo-Siarkowa (čili Hutnicko-sírová trať) a vedle stavby trati Centralna Magistrala Kolejowa se jednalo o jednu z největších železničních staveb v Polsku 70. let 20. století.

Hrubieszów - Sławków

Zwierzyniec Towarowy,
uprostřed širokorozchodná kolej LHS s tříkolejnou výhybnou, vlevo
a vpravo je normálněrozchodné kolejiště PLK propojené
spojovací kolejí, která šikmo kříží širokorozchodnou kolej
StátPolsko Polsko
Číslo65
Provozovatel dráhyPKP Linia Hutnicza Szerokotorowa
Technické informace
Délka394,650 km
Rozchod koleje1520 mm
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon12,6 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost80 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
-1,000 Ludyn
0,000 Západní Bug, státní hranice UA/PL
3,123 Hrubieszów LHS
18,902 Werbkowice Zachodnie
36,887 Miączyn LHS
44,061 Jarosławiec
cca 44,1 trať Hrubieszów Miasto - Zamość
53,750 Zamość Północny
59,522 Zamość Bortatycze LHS
cca 64,2 trať Zawada - Zamość
77,197 Szczebrzeszyn LHS
cca 86,2 trať směr Zawada
87,258 Zwierzyniec Towarowy (LHS)
cca 87,4 trať směr Stalowa Wola
trať směr Hrebenne
107,202 Biłgoraj LHS
140,443 Huta Deręgowska
cca 146,4 San
cca 149,0 trať Lublin - Przeworsk
158,825 Puszcza
179,258 Drozdów
cca 183,8 trať Ocice - Rzeszów
195,781 Wola Baranowska LHS
cca 199,8 trať Wola Baranowska - Padew
cca 199,8 trať Sandomierz - Dębica
cca 205,1 Visla
210,992 Niekrasów
cca 225,9 trať Staszów - Połaniec
230,296 Staszów LHS
238,617 Grzybów LHS
255,152 Raczyce
cca 267,0 trať Raków Opatowski - Jędrzejów (750 mm)
270,790 Gołuchów LHS
cca 276,6 trať Sitkówka Nowiny - Busko Zdrój
cca 286,1 trať Jędrzejów - Raków Opatowski (750 mm)
295,995 Łączyn
314,610 Sędziszów LHS
317,615 Sędziszów
cca 331,0 trať Kozłów - Kraków
335,891 Kępie
362,404 Zarzecze LHS
368,654 Jaroszowiec Olkuski
378,081 Olkusz LHS
386,435 Bukowno LHS
cca 389,5 trať Dąbrowa Górnicza - Bukowno
394,650 Sławków LHS (T1)
překládkový terminál Cieśle (T4)
Euroterminal Sławków (T3)
Huta Katowice - úpravna rudy (T2)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výstavba

V 70. letech přestala normálněrozchodná železniční trať Medyka - Przemyśl - Tarnów - Jaworzno Szczakowa kapacitně postačovat pro dopravu železné rudy pro hutnický kombinát Huta Katowice. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové trati z hranic se Sovětským svazem až do Huty Katowice, ovšem s širokým rozchodem, čímž odpadla zdlouhavá a finančně náročná překládka mezi vozy různých rozchodů. Vedle železné rudy měla být přepravováno také uhlí a síra z Polska do Sovětského svazu. Celá trať byla dána do provozu 30. listopadu 1979.

Vývoj přepravy

Po dostavbě postupně narůstal objem přeprav, přičemž rekordního objemu bylo dosaženo v roce 1984 - 9,93 mil. tun. V dalších letech přepravy postupně klesaly, přičemž nejnižších objemů bylo dosaženo v 90. letech. Po roce 2000 se objem přepravy začal postupně zvedat v důsledku zvýšené potřeby železné rudy pro rostoucí výrobu Huty Katowice, stále více se však prosazují i jiné komodity, např. zemní plyn, kontejnery aj.

Provozovatelé

Od počátku provozu byly provozovatelem dráhy i drážní dopravy státní železnice Polskie Koleje Państwowe (PKP). V rámci transformace PKP na holding Grupa PKP převzala 1. července 2001 provozování dráhy i drážní dopravy k tomu účelu založená firma PKP Linia Hutnicza Szerokotorowa.

Soupravy s rudou byly v konečné stanici Sławków Południowy předávány lokomotivám Huty Katowice, které je odvážely k vykládce na širokorozchodné části vlečky hutě. Situace se dodnes nezměnila, ovšem vlečková doprava v rámci hutě byla vyčleněna do dceřiné společnosti Przedsiębiorstwo Usług Kolejowych KOLPREM.

Kolem trati a zejména v koncovém Sławkówě pak postupně různé logistické firmy budují překladiště různých komodit.

Lokomotivy

Základem parku lokomotiv provozovaných na LHS jsou odpočátku výkonné šestinápravové stroje řady ST44 (u nás řada 781), které jsou provozovány zpravidla ve dvojicích. V roce 2005 pak byly remotorizovány první dva stroje této řady s použitím motorů řady Caterpillar.

Doplňkovou řadou jsou lokomotivy SM48, které jsou nasazovány především na posun, případně na postrky.

Trasa LHS

Mapa LHS

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.