LGBT práva v Černé Hoře

Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se mohou v Černé Hoře setkávat s právními obtížemi, s nimiž zbytek obyvatel nemá zkušenosti. Mužská i ženská stejnopohlavní sexuální aktivita je v Černé Hoře sice legální, ale domácnostem tvořeným páry stejného pohlaví se nedostává stejné právní ochrany jako heterosexuálním manželům.

Duhová mapa Černé Hory

Diskriminace jiných sexuálních orientací a genderových identit je zakázaná v zaměstnání, přístupu ke zboží a službám, jakož i ve školství a zdravotnictví. Černá Hora taktéž trestá homofobní a transfobní trestné činy a projevy nenávisti. Asociace ILGA-Europe řadí Černou Horu ze sledovaných 49 evropských zemí na 11. místo z hlediska jejího přístupu k LGBT inkluzivní politice.[1] Navzdory platným zákonům je tamní společnost méně akceptující. Případy anti-LGBT diskriminace navíc často nebývají zdokumentovány.[2]

Legální stejnopohlavní sexuální styk

Stejnopohlavní sexuální styk je v Černé Hoře legální od r. 1977 se stejným legálním věkem způsobilosti k pohlavnímu styku stanoveným pro všechny orientace na 14 let.[3]

Stejnopohlavní soužití

Stejnopohlavní manželství je v Černé Hoře ústavně zakázané.[4]

13. listopadu 2012 oznámil černohorský premiér Duško Marković, že jeho vládní kabinet zamýšlí přípravu návrhu zákona, který by dal homosexuálním svazkům určitý právní status.[5] Ministerstvo pro lidská práva a práva menšin pak následně předložilo vlastní návrh zákona o registrovaném partnerství, který by stejnopohlavním párům přiznal některá práva a povinnosti vyplývající z manželství, vyjma rodičovství a pěstounské péče. Srbská pravoslavná církev a Demokratická fronta vyjádřily nesouhlas s přijetím zamýšlené legislativy s odkazem na tradiční křesťanské hodnoty a rodinu. [6] 27. prosince 2018 zaujala černohorská vláda souhlasné stanovisko s návrhem zákona o registrovaném partnerství s tím, že v případě přijetí se o rok později stane účinným.[7][8][9] Návrh byl parlamentu předložen 24. ledna následujícího roku.[10] 27. února 2019 jej podpořil parlamentní výbor pro lidská práva.[11][12] 31. července 2019 byl pak návrh odmítnut části politického spektra reprezentovaného Demokratickou frontou, a to v poměru hlasů 38:4 a 39 zdrženími se. Pro přijetí bylo zapotřebí minimálně 41 hlasů.[13] Koaliční Demokratická strana socialistů Černé Hory, Sociální demokracie Černé Hory a Liberální strana Černé Hory byly sice pro přijetí, ale nepodařilo se jim přehlasovat opozici.[14]

12. prosince 2019 se černohorská vláda pokusila prosadit legalizaci stejnopohlavních svazků znovu a sepsala svojí novou verzi zákona o registrovaném partnerství.[15][16][17] Parlament se jí pak začal zabývat 14. ledna 2020.[18] 18. června 2020 jej opět podpořil parlamentní výbor pro lidská práva.[19] 1. července 2020 byl návrh zákona o registrovaném partnerství přijat černohorským parlamentem. Pro hlasovalo 42 poslanců, 5 bylo proti a 34 se zdrželo. Návrh podpořila Demokratická strana socialistů Černé Hory, Sociální demokracie Černé Hory (vyjma jednoho poslance), Liberální strana Černé Hory a jeden poslanec za DEMOS.[20][21][22][23] Proti byly opozice a tři politické strany reprezentující etnické minority, tedy Chorvaty, Bosňany a Albánce.[23] 3. července 2020 byl zákon podepsán černohorským prezidentem Milo Dukanovičem a čtyři dny později, tedy 7. července 2020 publikován v promulgační listině. Platným se stal osmý den po svém zveřejnění a o rok později se stane také účinným.[24]

Právní ochrana

27. července 2010 Parlament Republiky Černá Hora přijal antidiskriminační zákon, který zahrnuje sexuální orientaci a genderovou identitu jako zakázanou formu diskriminace. Tímto krokem země splnila jeden z nezbytných požadavků ke vstupu do EU.[25] Gayům a lesbám není zakázána služba v armádě.

Společenský život

Gayové a lesby se můžou setkávat v Černé Hoře s diskriminací a harašmentem. Homofobní postoje a předsudky jsou ve zdejších lidech stále hluboce zakořeněny.[zdroj?]

Gay kultura

Gay scéna je zde velmi málo rozvinutá. První festival hrdosti v Černé Hoře se konal 24. července 2013 v pobřežním městě Budva, což u veřejnosti vyústilo v různé reakce na účastníky pochodu.[26] 20. října 2013 se další gay pride konal v hlavním městě Podgorica, kde násilí ze strany antigay protestujících bylo odráženo policií.[27]

Souhrnný přehled

Legální stejnopohlavní styk (1977)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace (1977)
Antidiskriminační zákony v zaměstnání (2010)
Antidiskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám (2010)
Antidiskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) (2010)
Stejnopohlavní manželství (Ústavní zákaz od r. 2007)
Jiná forma stejnopohlavního soužití (2021)
Adopce dítěte partnera
Společná adopce dětí homosexuálními páry
Gayové a lesby smějí otevřeně sloužit v armádě
Možnost změny pohlaví Nutnost sterilizace
Přístup k asistované reprodukci pro lesbické ženy
Náhradní mateřství pro gay páry
MSM smějí darovat krev

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Montenegro na anglické Wikipedii.

  1. Rainbow Europe [online]. Dostupné online. (anglicky)
  2. https://www.globalgayz.com/gay-life-in-montenegro/
  3. Gay Life in Montenegro [online]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Constitution of Montenegro [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 October 2012. (anglicky)
  5. REID-SMITH, Tris. Montenegro promises gay pride and some marriage rights [online]. 13 November 2012. Dostupné online. (anglicky)
  6. Plan for Same-Sex Unions Rouses Fury in Montenegro [online]. 26 April 2018. Dostupné online. (anglicky)
  7. Government passes Draft law on life partnership of same-sex partners [online]. Dostupné online. (anglicky)
  8. LGBT couples in Montenegro will be allowed to marry but not to be parents [online]. 28 December 2018. Dostupné online. (anglicky)
  9. Government adopts Bill on Life Partnership [online]. 28 December 2018. Dostupné online. (anglicky)
  10. Predlog zakona o životnom partnerstvu lica istog pola [online]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Црна Гора признаје геј бракове [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 1 March 2019. (anglicky)
  12. Montenegro’s Parliamentary Committee supports same-sex communities [online]. Dostupné online. (anglicky)
  13. WAKEFIELD, Lily. Montenegro politicians block law recognising same-sex unions. Pink News. 2 August 2019. Dostupné online [cit. 5 August 2019]. (anglicky)
  14. KAJOSEVIC, Samir. Same-Sex Union Vote Failure Dismays Montenegro's LGBT Community [online]. 1 August 2019. Dostupné online. (anglicky)
  15. Press release from 148th Cabinet session [online]. Government of Montenegro, 12 December 2019 [cit. 2020-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-26. (anglicky)
  16. Vlada Crne Gore utvrdila Predlog zakona o životnom partnerstvu lica istog polaVlada Crne Gore utvrdila Predlog zakona o životnom partnerstvu lica istog pola [online]. N1, 12 December 2019 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. (Montenegrin)
  17. RUDOVIĆ, Miloš. Vlada utvrdila Predlog zakona o životnom partnerstvu lica istog pola [online]. Vijesti, 12 December 2019 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. (Montenegrin)
  18. Predlog zakona o životnom partnerstvu lica istog pola [online]. Parliament of Montenegro [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. (Montenegrin)
  19. RADULOVIĆ, Marija. Odbor podržao Zakon o istopolnoj zajednici [online]. RTCG, 18 June 2020 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. (Montenegrin)
  20. Izglasan Zakon o životnom partnerstvu lica istog pola [online]. Vijesti, 1 July 2020 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (Montenegrin)
  21. Usvojen Zakon o životnom partnerstvu [online]. RTCG, 1 July 2020 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (Montenegrin)
  22. SAVAGE, Rachel. Montenegro legalises same-sex civil partnerships [online]. Reuters, 1 July 2020 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
  23. KAJOSEVIC, Samir. Montenegro Parliament Narrowly Votes to Legalize Same-sex Unions [online]. Balkan Insight, 2 July 2020 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
  24. Službeni list Crne Gore, broj 67/2020 od 07.07.2020. [online]. [cit. 2020-07-08]. S. 1–14. Dostupné online. (Montenegrin)
  25. Montenegro fulfils EU membership requirement and protects LGBT people from discrimination Archivováno 24. 9. 2010 na Wayback Machine 28 July 2010.
  26. Budva: Građani ne odobravaju paradu ponosa u svom gradu [online]. Pobjeda.me, 2013-07-23 [cit. 2014-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-01. (anglicky)
  27. Montenegro's gay pride march sparks violence. www.aljazeera.com. Al Jazeera, 20 October 2013. Dostupné online. (anglicky)

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.