LGBT práva na Slovensku

V srpnu 2012 bylo avizováno vytvoření Výboru pre práva lesieb, gejov, bisexuálnych, transrodových a intersexuálnych osôb v rámci Rady vlády pro lidská práva, národnostní menšiny a rovnost pohlaví. Předseda Rady a místopředseda vlády Miroslav Lajčák na funkci předsedy výboru navrhl ministra spravedlnosti, ministerstvo by mělo plnit úlohu sekretariátu Výboru.[3] Návrh navazuje na usnesení Rady ze dne 30. července 2012, které zavedení Výboru podpořilo. Členka Rady Adriana Mesochoritisová přitom uvedla: „Víme, že ta situace v ochraně LGBTI lidí je velmi nízká, SR nemá žádné zákony, které by ochraňovaly LGBTI lidí, také nemáme žádný výbor, který by jejich záležitosti začal řešit,“[3] Členové Výboru budou nominováni státní správou i nevládními organizacemi.[3] Organizace a sdružení, které za Výbor lobbovaly, poukázaly na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z února 2012, v němž soud zdůraznil, že „diskriminace na základě sexuální orientace je stejně závažná jako diskriminace na základě rasy, původu nebo barvy pleti“.[3] V České republice Výbor pro sexuální menšiny existuje již od roku 2007.[3][4]

Výbor pre práva lesieb, gejov, bisexuálnych, transrodových a intersexuálnych osôb při Radě vlády SR pro lidská práva, národnostní menšiny a rovnost pohlaví byl schválen 3. října 2012.[5]

V květnu 2019 naopak ministryně kultury Ľubica Laššáková zamítla hodnotící komisí doporučené LGBT projekty z dotačního programu pro oblast kultury znevýhodněných skupin obyvatelstva a ministerstvo změnilo podmínky tak, aby ani do budoucna nebylo možno takové projekty z programu podpořit.[6][7][8]

Na Slovensku existuje několik organizací zabývajících se podporou LGBT osob a zlepšení jejich situace. Mezi ně patří Queer Leaders Forum, Hnutie za rovnoprávnosť homosexuálnych občanov GANYMEDES a jiné. V Bratislavě sídlí Q-centrum, které poskytuje právní, sociální a psychologické poradenství. Poradenství je možné i telefonicky a prostřednictvím internetu.[9]

Na Slovensku není vyjádření nenávisti vůči LGBT osobám trestné.[2] Poslanec Martin Poliačik (SaS) si myslí, že nenávistné projevy vůči homosexuálům by měly být trestány. Poslanec argumentuje, že „pokud slovenská legislativa zná tresty za podněcování nenávisti na základě rasy, národnosti, barvy pleti, původu nebo náboženského vyznání, stejně třeba trestat nenávistné projevy na základě sexuální orientace“.[11] Tento krok podle něj doporučuje i Rada Evropy. Vlastní zákon se však do parlamentu zatím předložit nechystá, registrované partnerství má pro něj prioritu.[11] Poliačikova strana SaS ve věci vydala prohlášení, které doporučuje na útoky používat stejný metr.[12] Radoslav Prochádzka (KDH) k problematice trestání uvedl „Jsem přívržencem co nejširší svobody projevu. Myslím, že bychom měli jít spíše cestou osvěty než trestního práva.“[11]

Podle zprávy citované výše může transgenderová diskriminace být pokryta zákony o diskriminaci pohlaví, podle zákona č. 365/2004 Sb., § 6 (3).[2]