Diadochové
[[Soubor:Diadochi LA.svg|vpravo|330px|náhled|Helenistický svět po bitvě u Ipsu roku 301 př. n. l.
říše diadochů:
ostatní:
[[Soubor:Diadochové2.jpg|vpravo|330px|náhled|Říše diadochů před začátkem válek s Římany kolem roku 200 př. n. l.
říše diadochů:
státy vzniklé na území diadochů:
ostatní:
Diadochové jsou nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv. válek diadochů rozdělili Alexandrovu velikou říši. Byli to převážně Alexandrovi společníci a generálové, kteří po jeho smrti nejprve dostali na starost jednotlivé provincie. Původně jen jako správci území, které měl zdědit Alexandrův syn Alexandr IV. Aigos, ale protože byl jen dítětem a spoluvládce Filip III. Arrhidaios nebyl dostatečně silnou osobností, aby říši udržel pohromadě, diadochové se změnili v suverénní vladaře, kteří mezi sebou začali bojovat o moc. Ti, kteří dokázali uhájit svá území, neřkuli je rozšířit, přijali titul krále a založili nástupnická království a vlastní dynastie.
- Seleukos I. Níkátor
- zakladatel Seleukovské dynastie.
- Ptolemaios I. Sótér
- zakladatel Ptolemaiovské dynastie vládnoucí v Egyptě.
- Antigonos Monofthalmos
- nejstarší a dlouhou dobu nejmocnější ze všech diadochů, zakladatel Antigonovské dynastie.
- Lýsimachos
- vládl v Thrákii a Malé Asii, po jeho smrti si království rozdělili Seleukovci a Ptolemaiovci.
- Kassandros
- syn Antipatra, vládl v Makedonii.
- Démétrios I. Poliorkétés
- syn Antigona, nevládl samostatně žádnému většímu území.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Diadochové na Wikimedia Commons