Kvenština

Kvenština (kv. kvääni [2], kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms. Vzhledem k politickým a historickým důvodům obdržela v roce 2005 status menšinového jazyka v rámci Evropské charty jazyků, což umožnilo studium kvenštiny na univerzitě v Tromsø od roku 2006. Přesto je však vnímán jako vzájemně srozumitelný dialekt finštiny a je seskupena do peräpohjolských nářečí společně s meänkieli (tornedalská finština), jíž se mluví v Tornském údolí ve Švédsku. Má k ní blíže než ke standardní finštině.[3]

Kvenština (Kvääni)
RozšířeníTroms a Finnmark (Norsko)
Počet mluvčích2000-8000 (2005)[1]
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátornení
Úřední jazykNorsko Norsko (uznaný menšinový jazyk)
Kódy
ISO 639-1fi
ISO 639-2fin (B)
fin (T)
ISO 639-3fkv
EthnologueFKV
Wikipedie
testovací provoz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvenština obsahuje mnoho slov přejatých z norštiny, např. tyskäläinen (od norského "tysk") na rozdíl od finského saksalainen - Němec. Používá také některá stará finská slova, která se ve Finsku už nepoužívají.

Etymologie

Norové v Norsku nazývali mluvenou finštinu jménem kvænsk språk. Kvenský badatel Terje Aronsen v roce 1984 shledal, že mluvený jazyk Kvenů se od standardní finštiny liší. To je důvod, proč tento jazyk pojmenoval kvääni kieli neboli kveeni (kvenština).

Příklady

Číslovky
KvenskyČesky
yksjeden
kaksdva
kolmetři
nelječtyři
viispět
kuusšest
seittemensedm
kahđeksenosm
yhđeksendevět
kymmenendeset

Vzorový text
Kvenština [4] Standardní finština Čeština
Kvääninkieli oon se kieli mitä kväänit Kveenin kieli on se kieli, jota kveenit Kvenský jazyk je jazyk, kterým Kvenové
oon puhuhneet ja vielä tääpänäki puhhuuvat, ovat puhuneet ja vielä tänä päivänäkin puhuvat, mluvili a ještě stále v dnešní době mluví,
ja mikä oon säilyny ruottalaistumisen ja joka on säilynyt ruotsalaistumisen a který přežívá pošvédšťování
ja norjalaistumisen läpi minuriteettikielenä. ja norjalaistumisen läpi vähemmistökielenä. a ponoršťování jako minoritní jazyk.
Minun mielestä Torniolakson "meiän kieliki" Minun mielestäni Torniolaakson "meidän kielikin" Dle mého názoru je i "náš jazyk"* Tornského údolí
oon vanhaa kvääninkieli tahi vanhaala on vanhaa kveenin kieltä tai vanhalla stará kvenština, neboli v našem
meiđän kielelä kaihnuunkieli. meidän kielellämme kainun kieltä. starém jazyce, jazyk kainu.
  • "náš jazyk" je doslovné označení pro meänkieli (meän - náš, kieli - jazyk)

Otče náš (modlitba Páně):

Faari mean oon taivhaissa!
Pyhä olkhoon nimetsi.
Tulkhoon sun riikkitsi.
Tapahtukhoon sun tahtotsi.
Myöski maan päälä niin ko taivhaasaa.
Anna meile tääpänä Meän joka päiväinen leipäma.
Ja anna meile mean syntimä antheeksi, Niin ko met
antheeksi annama niile, Jokka oon meitä vasthaan
riikkonheet. Älä saata meitä kiuksauksheen,
Tyha päästä met pahasta, Ko sun oon riiki,
Ja voima ja kunnia aina oon sun. Aamen.

Všeobecná deklarace lidských práv

kvensky

Kaikki ihmiset synnythään vaphaina, ja heilä kaikila oon sama ihmisarvo ja samat ihmisoikkeuet. Het oon saanheet järjen ja omatunnon, ja het piethään elläät toinen toisen kans niin ko veljet keskenhään.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kven language na anglické Wikipedii a Ruijan murteet na finské Wikipedii.

  1. Kvenský Institut
  2. http://www.kvenskinstitutt.no/nyyheetterit/det-kvenske-navnet-p%C3%A5-spr%C3%A5ket-am-kv%C3%A4%C3%A4ni%5B%5D
  3. Archivovaná kopie. www.ethnologue.com [online]. [cit. 2010-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-14.
  4. "Miksi kvääninkieli kirjakielenä" od Terje Aronsen. Ruijan Kaiku 1/2004
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.