Květa Jeriová

Květoslava „Květa“ Jeriová (* 10. října 1956 Jilemnice), provdaná Jeriová-Pecková, je bývalá československá reprezentantka v běhu na lyžích. Je trojnásobnou olympijskou medailistkou z let 1980 a 1984 a manželkou veslaře Zdeňka Pecky.

Květa Jeriová
Květa Jeriová
Datum narození10. října 1956 (65 let)
Místo narozeníJilemnice, Československo
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
Medailový zisk
Olympijské hry0 – 1 – 2
Mistrovství světa0 – 0 – 1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Běh na lyžích na ZOH
stříbro 1984 Sarajevo štafeta 4×5 km
bronz 1980 Lake Placid 5 km
bronz 1984 Sarajevo 5 km
Mistrovství světa v klasickém lyžování
bronz MS 1982 10 km
Mistrovství Československa v klasickém lyžování
zlato 1983 5 km ženy
stříbro 1983 10 km ženy
zlato 1983 štafety 3 x 5 km ženy

Příbuzenstvo
manžel Zdeněk Pecka

Sportovní kariéra

Vyrůstala v Zálesní Lhotě. Nejprve byla členkou lyžařského oddílu Sokol Studenec, později SVS RH Jablonec nad Nisou, v letech 1974 až 1984 členkou reprezentačního družstva. Jejími trenéry byli postupně Ilja Matouš, Bohuslav Rázl a Zdeněk Ciller. Účastnila se dvou mistrovství světa (1978, 1982) a dvou zimních olympijských her (1980, 1984). Během kariéry získala tři individuální medaile a jednu se štafetou.

Lake Placid 1980

Na svých prvních olympijských hrách získala bronzovou medaili v závodě na 5 km. Na dvojnásobné trati skončila devátá a s československou štafetou 4×5 km čtvrtá.

Holmenkollen 1982

Na světovém šampionátu 1982 dosáhla na individuální medaili v závodě na 10 km. Jelikož i ostatní československé běžkyně se dobře umístily, vkládaly se velké naděje do štafetového běhu. Tam však Jeriová nezvládla poslední úsek zcela podle svých představ a štafeta skončila pátá.

Sarajevo 1984

V prvním olympijském závodě v Sarajevu na 10 km se sice umístila desátá jako nejlepší z československých závodnic, ale už v následujícím běhu na 5 km vybojovala bronzovou medaili. Uspěly i ostatní československé závodnice, které se všechny vešly do nejlepší dvacítky, proto se s napětím očekával závod štafet. Dagmar Švubová rozběhla štafetu velmi dobře a předávala čtvrtá v kontaktu se třetí Finkou. Druhý úsek běžela Blanka Paulů a předávala již na třetí pozici. Gabriela Svobodová se dokázala držet papírově silnějších soupeřek a kontakt udržela. Jeriová vybíhala na závěrečný úsek čtvrtá těsně za Finkou Kirvesniemiovou. Na prvním místě byly nedostižné Norky, zato Ruska Smetaninová na druhém místě nebyla daleko. Jeriová a Kirvesniemiová Smetaninovou brzy dojely a část úseku běžely tyto tři závodnice společně. Jako první odpadla ze skupiny Smetaninová a československé běžkyně v tu chvíli měly jistou olympijskou medaili ze štafetového běhu, první v historii československého sportu. Jeriová nakonec porazila i Kirvesniemiovou a slavila v cíli stříbrnou medaili. Na svém úseku dosáhla absolutně nejrychlejšího času, předvedla dobře zvládnutý závod a byla jedinou závodnicí, která dokázala v přímém souboji porazit suverénku her Kirvesniemiovou. V závěrečném běhu na 20 km skončila Jeriová na 12. místě.

Konec kariéry

Sportovní kariéru ukončila v osmadvaceti letech, těsně po sarajevské olympiádě, pod vlivem nepříjemného ovzduší v lyžařském svazu. Svou roli patrně sehrál přístup vedení svazu k běžkyním během OH v Sarajevu, kdy se Jeriová a Paulů i přes svůj nesouhlas musely zúčastnit úvodního závodu na 10 km, ačkoliv bylo jasné, že nemají naději na výrazný úspěch.

Mimosportovní život

Jeriová vystudovala Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Do školního roku 2011/2012 byla učitelkou na Gymnáziu J. Jungmanna v Litoměřicích. Je členkou Výkonného výboru Českého olympijského výboru a pracuje ve vedení Klubu fair play při ČOV. Klub Fair play zastupuje v Radě Evropy a EFPM (Evropské hnutí pro fair play).

Jejím manželem je bývalý veslař a později trenér Zdeněk Pecka, mají spolu dvě dcery. Dcera Květa Pecková (vystudovaná lékařka) se věnuje vytrvalostnímu běhání, je mj. dvojnásobnou mistryní ČR v běhu na 5000 m (2011, 2012) a vítězkou závodu We Run Prague (2012).[1]

V roce 2006 neúspěšně kandidovala do Senátu na Litoměřicku jako nestraník za SNK ED. Roku 2008 kandidovala v krajských volbách (taktéž neúspěšně) za Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu na čtvrtém místě. Strana nepřekročila pětiprocentní volební klauzuli.

V roce 2012 byla vydána její kniha s názvem Vzpomínky lyžařské.

Roku 2021 obdržela Cenu Věry Čáslavské za zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí.[2]

Největší úspěchy

Zimní olympijské hry
  • 1980: ZOH v Lake Placid, 3. místo na 5 km, 4. místo ve štafetě 4×5 km
  • 1984: ZOH v Sarajevu, 2. místo ve štafetě 4×5 km, 3. místo na 5 km, 10. místo na 10 km, 12. místo na 20 km

Mistrovství světa v běhu na lyžích
  • 1982: MS v Oslu, 3. místo na 10 km, 5. místo na 5 km

Světový pohár v běhu na lyžích
  • 1981 SP celkově: 3. místo
  • 1982 SP celkově: 3. místo
  • 1983 SP celkově: 3. místo
  • 1984 SP celkově: 4. místo
  • 8× vyhrála v jednotlivých závodech Světového poháru (1982–1984) a v roce 1981 na závodě v Holmenkollenu na 5 km

Ankety a ocenění

Odkazy

Reference
  1. Z probdělé noci mě dostane jedině běh, říká patoložka Květa Pecková. iDNES.cz [online]. 2012-12-01 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online.
  2. Pecková je sedmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské. V dětství jsem ji obdivovala, řekla. Česká televize [online]. 2021-06-15 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.

Literatura
  • SLAVÍK, Herbert, a kol. Naše hory & lyže & sníh. Praha: WWA photo, 2020. ISBN 978-80-905398-4-6.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.