Kurovodice

V lokalitě se zachovaly náznaky valu, které jsou považovány za zbytky hradiště, tvrziště či strážní tvrze[2] ze 14. století na ochranu stezky od Kněžmosta přes Mužský na Český Dub,[3] tvrz je poprvé zmiňována roku 1586, ale pravděpodobně stále již ve 14. století. Kruhové tvrziště obklopené příkopem s pozůstatky valu na severní straně se nachází v areálu ústavu sociální péče.[3] Tvrziště je chráněno jako kulturní památka, do rejstříku bylo zapsáno v roce 1967.

První písemný doklad o zdejším dvoře pochází z roku 1520, kdy Mikuláš Samšinský ze Samšiny prodal své panství Zásadka a ponechal si pouze Kurovodice.[3] Až do roku 1560 patřila osada do panství Zásadka, jako jejíž majitel byl udáván Mikuláš ze Samšiny, který se později zdržoval v Kurovodicích. Po vystřídání několika majitelů z řad nižší šlechty[3] v roce 1610 osadu zakoupil svijanský pán Jáchym Ondřej Šlik, který byl 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popraven jako první. Šlikovské statky Kurovodice a Svijany byly zabaveny a roku 1622 prodány Albrechtovi z Valdštejna.[2] V roce 1624 byly Kurovodice frýdlantským lénem pánů z Wachtendanku a od nich bylo v roce 1642 přikoupeno k Loukovci.[3] V roce 1653 Kurovodice koupil Jiří Jeník Zásadský z Gamsendorfu. V roce 1789 panství koupila rodina Rohanů a v jejím držení zůstalo až do roku 1945.[4]

V roce 1945 byla osada jako německý majetek státem zabavena a předána ONV v Mnichově Hradišti. Ten zde zřídil v roce 1946 okresní chorobinec s 54 obyvateli. V letech 1947–1950 byla provedena adaptace budov a areál dostal nový název „Domov pro přestárlé a práce neschopné“. V roce 1955 převzal toto zařízení odbor sociálního zabezpečení rady ONV pod názvem „Domov odpočinku“ a od května 1955 bylo nazýváno „Domov důchodců“. Počet obyvatel vzrostl na 78 mužů a žen. 18. srpna 1955 nastoupily do domova řadové sestry Křižáckého řádu Panny Marie a pečovaly o jeho obyvatele až do roku 1969, kdy byly nahrazeny civilními zaměstnanci. Domov důchodců byl postupně přeměněn na ústav sociální péče pro mentálně postižené dospělé muže.[4] V roce 1976 počet obyvatel ústavu dosáhl 86 a věkový průměr byl 46 let.[4] Převážná část dne byla věnována pracovní terapii, které se účastnilo 67 obyvatel, zbytek tvořili práce neschopní s těžším pohybovým nebo mentálním postižením.[4] Od hospodaření na přilehlých pozemcích ústav v 60. a 70. letech postupně upustil, pole pod ústavem bylo předáno družstvu v Březině, na zbývajícím pozemku ústav pásl ovce a sušil seno.[4] Práceschopní obyvatelé se uplatňovali při výrobě korálových návleků, mozaikových obkladů, později při balení čajů a dalších jednoduchých ručních pracích, ale účastnili se i brigádnických prací v JZD, STS apod.[4] 1. ledna 2007 byl Ústav sociální péče Domov pod skalami Kurovodice transformován na Domov Pod Skalami Kurovodice, poskytovatel sociálních služeb. Podle webu domova datovaného lety 2009–2015 má domov 79 klientů a průměrný věk dosahuje 57 let.[5]

V sobotu 9. června 2012 zde kacanovské sdružení Radosti spolu se zaměstnanci domova uspořádalo první ročník hudebně divadelního festivalu Bez plotů, ze 400 návštěvníků bylo na 200 platících, klienti domovů a děti měli vstup zdarma.[6] Festival se pak konal v červnu každoročně, v roce 2018 byl již označován jako tradiční.[7]

Kdesi u rozcestí modré a žluté značky nad Kurovodicemi měl podle webu Turistika.cz stávat památný dub letní s obvodem kmene asi 620 cm.[2] Modrá a žlutá se však dnes rozcházejí již pod Kurovodicemi, a památný dub není uveden ani evidenci AOPK, ani v mapách Mapy.cz.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurovodice na Wikimedia Commons