Kuri

Kuri je velké, ale štíhle stavěné zvíře s dlouhýma nohama a nápadně velkou hlavou. Velcí býci mohou dorůst výšky až 180 cm v kohoutku.[2] Původ plemene je nejasný, odvozuje se od staroegyptského dlourohého skotu, je příbuzný i asijskému zebu.[2] Čistokrevný kuri nemá hrb, nebo je hrb jen rudimentární. Nejčastější barva je bílá s tmavě pigmentovanými sliznicemi, ale existují i zvířata červenohnědá, šedá, šedočervená či žlutohnědá.[2] Majitelé kuri preferují bílou barvu chovných býků.[3] Nejnápadnějším znakem tohoto plemena jsou jeho rohy. Jsou dlouhé a neobyčejně tlusté, často hruškovitého tvaru a vzbuzují dojem značné mohutnosti, přitom jsou velice lehké.[1] Rohy kuri jsou až 70–130 cm dlouhé[1][2] a jejich obvod může činit až 55 cm.[1][2] Tvar i velikost rohů je ale značně variabilní, typicky mají rohy kuri hruškovitý tvar, ale mohou být poměrně ploché a jen 30 cm dlouhé,[1] kuri může mít též lyrovité či půlměsíčité rohy a výjimečná nejsou ani zvířata s volnými rohy či úplně bezrohá.[1][2]

Kuri je chován volně, stáda se pohybují v mokřadech na březích jezera a na jeho ostrovech, kde spásají vodní a pobřežní vegetaci. Dobře plave a pase se i ve vodě.[1]

Kuri je rané a plodné plemeno. Je chován pro mléko, kráva člověku nadojí průměrně 3-6 kg za den, přičemž kojí i vlastní tele.[3] Nezanedbatelná není ani produkce masa a kvalitních, pevných kůží.[2] Kuri je používán též jako tažné zvíře, ale k tomuto účelu se příliš nehodí, protože je pomalý, letargický, rychle se unaví a těžce snáší horko.[1]

Je skvěle přizpůsobený místním podmínkám, na druhou stranu nedokáže přežít mimo Čadské jezero, není odolný vůči vysokým teplotám a není odolný proti naganě. Jedná se o ohrožené plemeno, jehož počty klesají v důsledku vysychání jezera a kvůli křížením se zebu.[2][3]