Kuprit

Kuprit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Cu2O (oxid měďný), je krychlový minerál. Název je odvozen z latinského cuprum – měď (obsah mědi až 88,8%).[1]

Kuprit

Kuprit, Kazachstán

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Cu2O
Identifikace
Barva hnědočervená, červená...
Vzhled krystalu krychle, oktaedr, dodekaedr
Soustava krychlová
Tvrdost 3,5–4
Lesk diamantový až matný
Štěpnost nedokonalá
Index lomu n=2,849
Vryp hnědočervený
Hustota 6,14 g ⋅ cm−3
Rozpustnost v kyselinách a amoniaku

Původ

Běžně se vyskytuje v oxidačních zónách měděných ložisek, kde vzniká jako produkt oxidace sulfidů mědi. Nachází se také v sedimentárních rudách permského stáří.

Morfologie

Krystaly mají nejčastěji tvar krychle, osmistěnu a méně často dvanáctistěnu, až 14 cm velké. Odrůda chalkotrichit má krystaly silně protažené ve směru [001]. Většinou tvoří zrnité, vláknité, zemité a celistvé agregáty. Dvojčatění: často se vyskytují penetrační dvojčata.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 6,14g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {111}, lom lasturnatý až nepravidelný.
  • Optické vlastnosti: Barva: hnědočervená, červená, olověná až šedá. Lesk diamantový, polokovový až matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp červenohnědý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Cu 88,82 %, O 11,18 %. Rozpustný v kyselinách a amoniaku. Před dmuchavkou se taví, žíháním v redukčním plameni vzniká čistá měď.

Odrůdy

  • chalkotrichit – jehličkovité krystaly

Podobné minerály

Parageneze

Získávání

Společně s těžbou jiných měděných rud, nejčastěji v povrchovém dole.

Využití

Ruda mědi. Výjimečně jako drahý kámen.

Naleziště

Místy rozšířený minerál.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cuprita na španělské Wikipedii.

  1. SVOBODA, Josef a kol. Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 920 s. S. 730.
  2. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech I. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1957. 456 s. S. 66–67.
  3. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech IV. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1961. 386 s. S. 79–80.
  4. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech VI. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1963. 440 s. S. 269.

Literatura

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s System of Mineralogy, Volume I, 7th edition, pp. 491–494
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.