Městský tepelný ostrov

Městský tepelný ostrov (též tepelný ostrov města nebo tepelný ostrůvek) je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšších teplot než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u vyšších rostlin; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat (menší albedo). V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.

Termický obrázek amerického města Atlanta (Georgie) z 11.–12. května 1997.

Měření

Tepelné ostrovy se dají měřit v infračervené části spektra. U největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C. Díky postupnému uvolňování tepla těchto povrchů se největší rozdíl teploty v porovnáním s nezastavěnou krajinou projevuje po západu slunce a v průběhu noci. Důvod tepelných rozdílů v zimě je skutečnost, že sníh (který má schopnost odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření) je v městech (a to i těch menších) během několika hodin po napadení odklizen.

Účinek

Účinek tepelných ostrovů lze ovlivnit „zelenou zástavbou“. V případové studii u německého Stuttgartu byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2–4 °C.[zdroj?] Ovšem tento způsob je neefektivní ve vlhkém klimatu.[1] Příspěvek ke globálnímu oteplování je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. Tepelné ostrovy ovlivňují také tepelné poměry a pochody v atmosféře a množství srážek. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru. Zvyšuje se tak množství srážek v okolí měst,[2] což je také jen lokální ráz.

Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí – v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry – přehřátí, dehydratace, apod.[3]

Časové řady teplot většinou používají městské a nikoli venkovské stanice, což ovlivňuje trendy teplot.[4]

Příklad

Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum Prahy. Průměrná roční teplota (1961–1990) na meteorologické stanici v Praze-Karlově (261 m n. m.) činila +9,4 °C (leden −0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice Semčice (234 m n. m.) ve srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden −1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí.[zdroj?] Experti odhadují, že tepelný ostrov v Praze je větší než 2 °C.[5] To pak má vliv na časové řady teplot, které udává Klementinum.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urban heat island na anglické Wikipedii.

  1. https://phys.org/news/2019-09-solutions-urban-differ-tropical-drier.html - Solutions to urban heat differ between tropical and drier climes
  2. https://web.archive.org/web/20080612173654/http://www.gsfc.nasa.gov/topstory/20020613urbanrain.html - NASA satellite confirms urban heat islands increase rainfall around cities
  3. http://recetox.muni.cz/obr/File/prednasky/holoubek/chzp-i-09-primarni-znecisteni-atmosfery.pdf%5B%5D
  4. https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1674-4527/21/6/131 - How much has the Sun influenced Northern Hemisphere temperature trends? An ongoing debate
  5. https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1028598-prazsky-tepelny-ostrov-v-centru-je-o-2-stupne-tepleji-muze-byt-hur - Pražský tepelný ostrov: V centru je o 2 stupně tepleji, může být hůř
  6. https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/tepelny-ostrov-prahy-12.8.2015/ - Tepelný ostrov města Prahy

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.