Chełmno

Chełmno bylo už od raného středověku hradiště ležící na prastaré cestě spojující hradiště lužické kultury.

V 11.–12. století Chełmno plnilo funkci zeměpanského hradu. V roce 1233 obdrželo městská práva, obnovená po požáru v roce 1251, která se stala vzorem lokace pro dalších asi 200 měst východopomořských a mazovských. V této době bylo město známo pod německým jménem Kulm (latinsky Culm). V polovině 13. století bylo město přeneseno na současné místo a začal největší rozvoj města, které vstoupilo do Hanzy, nezískalo však tak velký význam jako Toruň. Po roce 1466 Chełmno zůstalo na základě toruňského míru v hranicích Královských Prus. V 18. století zaznamenalo Chełmno úpadek, v roce 1772 se dostalo do pruského záboru, od roku 1806 bylo ve Varšavském knížectví, od roku 1815 v Prusku (Velkoknížectví Poznaňské), a od roku 1817 v Západním Prusku.

V Chełmnu se dochovalo pět ze sedmi kdysi existujících gotických kostelů, takřka nenarušené urbanistické uspořádání a téměř celé městské hradby, renesanční radnice a řada domů z 18. až 19. století.

Urbanistické uspořádání pochází patrně z období druhé lokace po roce 1251.

• Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie na jižní straně rynku, vybudován zřejmě v dvou fázích v letech 1280–1320
• Renesanční radnice přestavěná z gotické (13. století) v letech 1567–72 a 1584–96, s atikou, jedna z nejvýznamnějších renesančních památek v severním Polsku
• Kostel sv. Jakuba a sv. Mikuláše, trojlodní s obdélníkovým presbyteriem, postavený od konce 13. století do první čtvrti 14. století
• Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla, gotický, původně dvojlodní, ve 14. století přestavěný na trojlodní (s velmi úzkou severní lodí), následně barokizován v 18. století. V původní podobě se zachovalo presbyterium.
• Klášterní komplex Milosrdných sester, dříve cisterciánek, později benediktýnek: kostel svatých Jana Křtitele a Evangelisty s bohatou vnitřní výzdobou z přelomu 16. a 17. století; klášter budovaný od třetí čtvrtiny 13. století do čtvrtiny století 14., přebudován na přelomu 16. a 17. století a v novogotickém stylu v 19. a 20. století, k nejstarším částem patří tzv. Mestwinova věž, zřejmě bývalá křižácká strážnice z první poloviny 13. století; v areálu kláštera se nachází rovněž bývalá Merseburská brána
• Kostel svatého Ducha z let 1280–1290, zděný s dřevěnou klenbou, původně špitální kostel
• Kaple sv. Martina
• Grudziądzská brána z konce 13. století s přistavěnou kaplí (tzv. kaple Na Brance) ze 17. století
• Budova Akademie, barokní stavba přestavěná v 19. století
• Bývalá pošta z poslední čtvrtiny 17. století, přebudovaná v polovině 19. století a v roce 1911
• Mýtnice v klasicistním slohu přibližně z roku 1810
• Zbrojnice z roku 1811, přestavěna v roce 1885
• Dům Cywińských, gotický z 2. poloviny 13. století, přestavěn v roce 1570, později ve stylu klasicistním s renesanční sochařskou výzdobou
• Bývalá kasárna kadetů z roku 1776
• Staré sýpky, mj. na ulici Podmurna z přelomu 18. a 19. století
• Téměř kompletní obvod městských hradeb s baštami