Kryptoanarchismus

Nemělo by se zaměňovat použití předpony „krypto-“ s naznačováním ideologie nebo systému úmyslně skrývajícího „pravou přirozenost“. Například by někdo mohl použít termín „kryptofašista“ k popisu jedince nebo organizace, který/-á vyznává fašistickou ideologii a hlásí se k fašistické doktríně, ale pokouší se skrýt tuto činnost změnou svého zevnějšku. Každopádně Timothy C. Mayův Cyphernomicon naznačuje, že termín kryptoanarchista byl původně myšlen jako slovní hříčka a vlastně vůbec neměl v úmyslu vyjádřit jím svou víru nebo postoj.[3]

Prvním z motivů pro krypto-anarchisty je obrana proti sledování a analyzování počítačových komunikačních sítí (vládami i některými soukromými společnostmi). Krypto-anarchisté se snaží chránit proti masovému státnímu odposlouchávání, např. PRISM, Tempora, uchovávání telekomunikačních dat (tzv. data retention), neospravedlněné sledování NSA, Room 641A, FRA a dalším. Krypto-anarchisté považují vývoj a používání kryptografie za hlavní obranu proti takovýmto problémům na rozdíl od angažování se v politice.

Dalším zájmem krypto-anarchistů je vyhýbání se cenzuře, zejména internetové cenzuře, ve smyslu svobody slova. Kryptoanarchisté používají programy, které dovolují uživatelům číst a publikovat informace z Internetu nebo jiných počítačových sítí anonymně. Například Tor, I2P, Freenet a další programy umožňují uživatelům navštěvovat “skryté” stránky, na které je možné se dostat pouze prostřednictvím těchto programů, zatímco např. Bitmessage umožňuje anonymní textovou komunikaci jako alternativu k emailu. Tyto programy pomáhají “whistleblowerům” a politické opozici šířit své informace.[4]

Krypto-anarchisté argumentují, že bez šifrovacích schopností by zprávy, osobní údaje a soukromí mohly dojít vážnému poškození. Tvrdí, že zákaz kryptografie se rovná zákazu poštovního tajemství. Dále argumentují, že jen drakonický policejní stát by kriminalizoval kryptografii. Již nyní je nelegální ji používat v některých zemích a exportní zákony jsou restriktivní v mnoha dalších. Například občané Spojeného království musí na požádání poskytnout úřadům klíče k dešifrování osobních systémů. Pokud tak neučiní, může dojít k odnětí svobody až na dva roky, aniž by existoval důkaz o jiné trestné činnosti.

Tato legislativní taktika (anglicky key-surrender) lze obejít pomocí automatického opětovné vytvoření zabezpečených kanálů prostřednictvím rychlého vytváření nových, nesouvisejících veřejných a soukromých klíčů v krátkých intervalech. V návaznosti na opětovné vytvoření  mohou být staré klíče odstraněny, čímž se dříve používané klíče znepřístupní pro koncového uživatele, a tím odstraní možnost uživatele zveřejnit starý klíč, a to i v případě, že to jsou ochotni učinit. Technologie umožňující tento druh rychlého měnění hesel (rekeying) a šifrování zahrnuje kryptografii veřejných klíčů (public-key cryptography), hardware PRNG, perfect forward secrecy, a oportunistické šifrování. Mnoho aplikací běžně používaných dnes na mobilních zařízeních na celém světě používá takové šifrování. Jediné způsoby, jak zastavit tento druh kryptografie je jeho absolutní zákaz (jakýkoli takový zákaz by byl nevymahatelný od vlády, která není totalitní, protože to by mělo za následek masivní snížení soukromí) nebo zvýšení překážek bránících jeho praktickému použití (ať už technologické nebo právní). Takové překážky představují obtíže a riziko pro uživatele těchto kryptografických technik, které by omezily a potenciálně bránily jeho širokému přijetí. Obecně platí, že je to hrozba trestního stíhání, která omezuje využívání a šíření technologie víc, než snadné použití technologie samotné.[4]

Krypto-anarchismus hlavně závisí na hodnověrném popření (anglicky plausible deniability) aby se vyhnul cenzuře. Krypto-anarchisté toto popírání využívají skrz posílání kódovaných zpráv do vzájemně propojených proxy v počítačových sítích. Ve zprávách je nashromážděno mnoho směrovacích informací. Zpráva je zakódovaná s každou proxy a s přijímačem veřejných klíčů. Každý “node” může dešifrovat jen svoji část zprávy. To znamená, že “ví” odkud ta zpráva přišla a kam ji má poslat. S přístupem jen k této informaci se předpokládá, že je nemožné aby “nodes” v síti věděly, co za informaci přenášejí (nemají kompletní) a kdo s kým komunikuje.

Peery mohou chránit svoji identitu skrz reply onions, digitální podpisy, nebo podobné technologie. Původní odesílatel zprávy a její příjemce je nemožné zjistit, pokud si to ti tzv. peeři (odesílatel – příjemce) nepřejí. Viz onion routing pro více informací.

A proto, s více vrstvami šifrování by mělo být prakticky nemožné zjistit, ke které službě nebo pseudonymu je uživatel připojen.

Vzhledem k tomu, že okamžitý trest (summary punishment) je ve většině zemí nelegální, je neuskutečnitelné zastavit možnou trestnou činnost na síti, aniž by nedošlo k zákazu používání silné kryptografie.

Popiratelné šifrování (deniable encryption) a anonymity sítě mohou být použity, aby se zabránilo odhalení při sdílení nelegálních nebo citlivých informací, které se uživatelé příliš bojí sdílet bez jakékoliv ochrany své identity. Sdílené jsou informace jako protistátní propaganda, whistleblowing, distribuce narkotik, obchodování s lidmi, trestné činnosti, ale i zprávy od politických disidentů nebo anonymní peněžní transakce.[4]

Bezhotovostní styk a anonymní internet banking existující v těchto virtuálních komunitách umožňuje obchodovat v naprosté anonymitě. Příkladem takových bank jsou DMT a Yodelbank. Takový druh obchodování usnadňuje komunikaci s informačními servisy, které mohou být poskytovány přes Internet. Například vývojáři I2P získali anonymní peněžitou podporu od I2P komunity. Poskytování fyzických produktů je mnohem komplikovanější, protože anonymita může být mnohem jednodušeji narušena zasahováním do fyzického světa. Použití nezjistitelných peněz umožňuje ignorovat některé zákony fyzického světa, neboť zákony nemohou být uplatněny bez poznání fyzické identity člověka. Například daň z příjmu za on-line servis poskytovaný anonymně nemůže být uplatněna, když žádná vláda nezná identitu poskytovatele servisu. Neméně podstatnou složkou anonymní komunikace je měna bitcoin, která není regulována žádným státem.

Důležitým prostředkem anonymní komunikace na Internetu je anonymní síť Tor. Ta umožňuje přístup na tzv. darkweb přístupný pouze skrze tuto síť.[5] Jednou z neznámějších stránek je dnes již nefungující internetové tržiště Silk Road, které proslulo prodejem ilegálních návykových látek a zbraní. Tržiště Silk Road bylo uzavřeno poté, co byl ve Spojených státech amerických v roce 2013 zatčen jeho zakladatel Ross Ulbricht. V lednu 2015 byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.[6] Podobně Assasination market je trh, který operuje také skrz Tor a je spravován krypto-anarchistou s pseudonymem Kuwabatake Sandžúró.[7]

Síť Tor využívá i dnešní eCache banka nebo třeba anonymní banka Pecunix (uživatel si může při zakládání účtu vybrat, jestli chce uveřejnit informace o sobě).

Často využívaný je v komunitě kryptoanarchistů také operační systém Tails (založený na operačním systému Linux). Ten umožňuje pouze spuštění z paměťového média, čímž nezanechá na hostitelském počítači žádné stopy po aktivitách uživatele a veškerou svou komunikaci směruje přes síť Tor. Tento operační systém byl využíván například whistleblowerem Edwardem Snowdenem.[8]

Paralelní polis v roce 2022

V Česku se kryptoanarchismem zabývá především Institut kryptoanarchie, jenž sídlí v multifunkčním prostoru Paralelní polis v pražských Holešovicích. Založen byl v roce 2014 uměleckou skupinou Ztohoven, která se svými hackerskými činy se „proslavila“ v roce 2007, kdy do živého vysílání Panorama umístila fiktivní výbuch atomové bomby[9] nebo v roce 2012 zveřejnění čísel ústavních činitelů.[10] Institut kryptoanarchie navazuje na celosvětový trend zakládání takzvaných hackerspace, sdružující komunitu lidí se zájmem o nové technologie a elektroniku. Financování Paralelní Polis je z větší části realizováno vlastním provozem (coworking Paper Hub, kavárna, vstupné na akce), příspěvky členů boardu donátorů (každý člen boardu platí 15.000 Kč měsíčně) a dobrovolných příspěvků od veřejnosti.[11] Žádný ze zdrojů příjmu nepochází ze státních dotací nebo obchodů s firmami vlastněných, nebo výrazně dotovaných státem. Součástí Pararelní polis je rovněž kavárna, která jako první na světě přijímá pouze měnu bitcoin.[12][13] Každoročně se zde také pořádá Hackers Congress s čtyřmi hlavními tématy jako jsou ­– Svoboda a kryptografie, Decentralizovaná ekonomika a kryptoměna, Politika a hacking, Věda a technologie. V roce 2016 tam přednášelo více než 40 řečníků.[14]

From: [email protected] (Timothy C. May)

Subject: The Crypto Anarchist Manifesto

Date: Sun, 22 November 1992

Moderním světem prochází přízrak, přízrak kryptoanarchie. 

Výpočetní technika stojí na bodu zlomu, kdy bude schopna poskytnout jednotlivcům i celým skupinám možnost komunikovat navzájem v naprosté anonymitě.

Budeme vyměňovat zprávy, uzavírat obchody a vyjednávat smlouvy elektronicky, aniž bychom znali pravé jméno nebo právní status druhé strany. Operace napříč sítěmi budou nevystopovatelné prostřednictvím šifrovaných aplikací, které implementují kryptografické protokoly s téměř dokonalými pojistkami proti prolomení. Pověst bude mít zásadní význam. V obchodním styku bude hrát mnohem důležitější roli, než jakou hrají dnes roli hodnocení a reference. Tento vývoj bude od základu měnit povahu vládní regulace, schopnost danit a regulovat ekonomické vztahy, schopnost udržet informace v tajnosti.

Technologie pro tuto revoluci - a jistě to bude revoluce společenská i ekonomická - existuje na úrovni teorie posledních deset let. Metody jsou založeny na šifrování pomocí veřejného klíče, systémech prokazování bez jakékoliv další informace, a různé softwarové protokoly pro interakci, ověřování a potvrzování.

Teprve v poslední době dosahují počítačové sítě a osobní počítače dostatečnou rychlost, aby tyto myšlenky byly prakticky uskutečnitelné. A příští desetiletí přinese další přidanou rychlost, která umožní jejich ekonomickou proveditelnost a v podstatě nezastavitelnost. Vysokorychlostní sítě, ISDN, schránky odolné proti prolomení, čipové karty, satelity, satelitní vysílače, osobní počítače s vysokou operační pamětí a šifrované čipy a ve fázi vývoje jsou další z budoucích klíčových technologií.

Státy se samozřejmě budou snažit zpomalit nebo zastavit šíření této technologie, budou zmiňovat obavy o národní bezpečnost, hrozby využívání technologií drogovými dealery a daňovými podvodníky, a budou hrozit obavami ze společenské dezintegrace. Mnohé z těchto obav budou na místě. Kryptoanarchie umožní volné nakládání s národním tajemstvím a umožní, aby se obchodovalo s ilegálními a ukradenými materiály. Anonymní elektronický trh bude dokonce umožňovat odporné trhy s vraždami a vydíráním. Různé kriminální a cizorodé živly budou aktivními uživateli krypto-sítě. To ale šíření kryptoanarchie nezastaví.

Stejně jako technologie tisku změnila a zmírnila sílu středověkých cechů a struktury společenské moci, tak i kryptologické metody zásadně změní povahu korporací a vládních zásahů do ekonomických transakcí. V kombinaci s novými informačními trhy, bude kryptoanarchie tvořit tekutý trh pro veškerý materiál, který lze vyjádřit slovy nebo obrazy. A stejně jako zdánlivě nevýznamný vynález ostnatého drátu umožnil oplocení rozlehlých farem a zemědělských podniků, a tím navždy změnil pojetí pozemku a vlastnických práv na západě, tak i zdánlivě malý objev z tajemného odvětví matematiky přišel s kleštěmi, které odstraní ostnatý drát kolem duševního vlastnictví.

Povstaňte, nemáte co ztratit, leda své ostnaté dráty![pozn. 1][15]