Značení lokomotiv
Článek pojednává o způsobu značení lokomotiv v provozu, tj. o způsobu jejich identifikace u uživatele a ve styku se státními orgány – tvorbě evidenčních čísel jednotlivých vozidel resp. označování lokomotivních řad. Typové označení výrobce se od něj může odlišovat a není předmětem tohoto článku. Na českém území značení prošlo několika stádii.
Vývoj značení lokomotiv na českém území
Jmenné značení
Dokud bylo v provozu jen několik lokomotiv, byly označovány jmény. Vůbec první lokomotiva na českém území (11. listopadu 1838) se jmenovala Moravia.
Značení železničních společností
Při vzrůstajícím počtu strojů bylo takové značení neúnosně nepraktické. Postupně si během druhé poloviny 19. století jednotlivé železniční společnosti v Rakousku zaváděly vlastní systémy číselného značení. Ty se začaly sjednocovat až během postátňování drah v osmdesátých letech 19. století.
Značení Rakouských státních drah
Od roku 1886 využívaly Rakouské státní dráhy číselné značení lokomotivních řad.
- 1–9 Rychlíkové lokomotivy
- 10–29 Lokomotivy osobních vlaků
- 30–79 Nákladní lokomotivy
- 80–99 Lokomotivy místních drah.
Značení ČSD 1925–1987
_03.jpg.webp)
Už v roce 1920 navrhl inženýr Vojtěch Kryšpín nový systém značení, který byl po dlouhých diskuzích oficiálně vyhlášen v září 1923. Definitivní podobu získal v roce 1925, kdy do systému byly přidány i úzkorozchodné lokomotivy a motorové vozy. Později byly už jen doplněny písmenné zkratky pro další trakce. Označení se skládá z písmenné zkratky trakce, troj- nebo dvojmístného kódu lokomotivní řady a tří- nebo čtyřmístného menšího rozlišovacího čísla.
Písmena na začátku znamenají:
- _ – parní lokomotiva (bez označení písmenem)
- T – lokomotiva se spalovacím motorem
- TL – turbínová lokomotiva
- M – motorový vůz
- E – elektrická (později pouze stejnosměrná) lokomotiva
- S – elektrická střídavá lokomotiva
- EM – elektrický motorový vůz stejnosměrný
- SM – elektrický motorový vůz střídavý
- N – nemotorový vůz (součást motorové jednotky)
- U – úzkokolejná parní lokomotiva, pokud U následuje za jiným písmenem, je to úzkokolejná verze dané trakce
- ES – elektrická dvojsystémová lokomotiva
- A – akumulátorová lokomotiva (dříve se i pro tyto lokomotivy používalo označení E)
- TA – hybridní lokomotiva (tj. dieselová a akumulátorová)
Velké číslice znamenají:
- První číslice označuje počet hnaných náprav.
- Druhá číslice označuje maximální rychlost. Rychlost v km/h se z ní vypočte přičtením 3 a poté vynásobením 10. U úzkokolejných vozidel se tato číslice vypouští, protože tam byla omezena rychlost obvykle na 40 km/h.
- Poslední číslice po přičtení čísla 10 udává hmotnost na nápravu v tunách. U úzkokolejných vozidel udává hmotnost přímo v tunách.
Malé číslice znamenají
- první číslice je konstrukční skupina stroje
- dvě nebo tři další číslice udávají pořadí v přejímce k drážní správě
- Příklad: 498.022 – parní lokomotiva se čtyřmi hnanými nápravami, maximální rychlostí 120 km/h a hmotností na nápravu 18 tun. Je to rychlíková lokomotiva Albatros, dvacátá druhá přejatá z první konstrukční skupiny v této řadě. Kódování (skladba číslic):
- 4 - -.- - - : 4 hnané nápravy
- - 9 -.- - - : maximální rychlost 120 km/h ((9+3)×10)
- - - 8.- - - : hmotnost na nápravu (8+10) 18 tun
- - - - .022 : 22. lokomotiva přejatá z první konstrukční skupiny v této řadě
Podobné značení, vycházející z technických parametrů (objemu vodojemu a uhláku), bylo použito i pro tendry parních lokomotiv.
Ke konci své platnosti přestávalo toto značení vyhovovat pro nové lokomotivní řady. Většina z nich měla díky vyšším rychlostem, povolenému zatížení a převážně čtyřnápravové konstrukci kód 499.
Kromě tohoto oficiálního číselného značení měly (a mají) mnohé lokomotivní řady i neoficiální, ale železničáři obecně uznávané přezdívky.
Značení ČSD, ČD a českého Drážního úřadu po roce 1988
V roce 1971 zavedla Mezinárodní železniční unie nové značení, na které přešly od počátku roku 1988 i ČSD. Značení ČSD převzaly jak české, tak slovenské železnice, avšak nové typové řady již označují nezávisle na sobě, t. j. původní československý systém číslování se rozštěpil na dva nezávislé národní systémy, které v rámci státu platí i pro další dopravce a držitele vozidel, nejen pro následnickou organizaci někdejšího národního dopravce.
V rámci možností byla zachována částečná kompatibilita s předchozím systémem. Nové značení platné v současnosti obsahuje 7 číslic:
- První číslice označuje trakci a typ hnacího vozidla, rozdělení specifické pro Československo a nástupnické státy:
- 1 – elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud
- 2 – elektrická lokomotiva na střídavý proud
- 3 – elektrická lokomotiva dvou- či vícesystémová
- 4 – elektrická jednotka nebo vůz na stejnosměrný proud
- 5 – elektrická jednotka nebo vůz na střídavý proud
- 6 – elektrická jednotka nebo vůz dvou- či vícesystémový
- 7 – motorová lokomotiva
- 8 – motorová jednotka nebo vůz
- 9 – řídící vůz (od roku 1994, od roku 2009 řídící vůz jednotky)
- 0 – vložený (nemotorový) vůz (od roku 1994, od roku 2009 vložený vůz jednotky)
- Druhá a třetí číslice tvoří tzv. konstrukční skupinu. Přesně nijak nevypovídá o charakteristice vozidla.
- Čtvrtá až šestá číslice reprezentuje evidenční číslo. Každá lokomotiva tak je díky svému značení jedinečná.
- Sedmá číslice je kontrolní. Slouží pro ověření správnosti opsání čísla do počítače.
- Příklad: 749 263-0
- 7 - - 263-0 : motorová lokomotiva (s jakýmkoliv přenosem výkonu na nápravu)
- - - - 263-0 : evidenční číslo
- - - - 263-0 : kontrolní číslice, viz dále
- Příklad: 680 005-2 (Pendolino)
- 6 - - 005-2 : elektrická jednotka vícesystémová
- - - - 005-2 : evidenční číslo
- - - - 005-2 : kontrolní číslice, viz dále
- Příklad: 971 012-3
- 9 - - 012-3 : řídicí vůz (vůz, na jehož jedné straně se nachází stanoviště strojvedoucího k ovládání lokomotivy nebo el. vozu zařazenému jinde ve vlaku, nemá vlastní pohon)
- - - - 012-3 : evidenční číslo
- - - - 012-3 : kontrolní číslice, viz dále
Elektrické a motorové jednotky jsou složeny z několika typů vozidel, např. souprava CityElefant je vlastně jednotka složená z elektrického vozu (471), jednoho vloženého vozu (071) a řídicího vozu (971). Složení se potom zapisuje takto: 471+071+971. Obdobně tomu může být např. u soupravy motorových vozů: 843+043+043+943 apod.
Přidělování čísel
V současnosti přiděluje Drážní úřad tato čísla všem lokomotivám (včetně historických) všech provozovatelů v ČR. Takže každé hnací vozidlo, které má platný průkaz způsobilosti (bez něho jej není možné provozovat) musí mít přiděleno výše popsané číslo. V praxi se zejména na menších vlečkách stává, že lokomotivy nejsou fyzicky tímto označením vybaveny. Historická vozidla bývají pro zachování historické věrnosti viditelně označena starým označením a povinné nové označení je pak umístěno na stanovišti strojvedoucího.
Psaní čísel
Číslo se na hnacích vozidlech udává tak, že mezi třetí a čtvrtou číslicí se píše mezera, mezi šestou a sedmou pomlčka (např. 163 046-6).
V psaném textu se číslo píše tak, že se místo mezery mezi třetím a čtvrtým uvede tečka (např. 163.046-6).
Výpočet kontrolní číslice
Vypočítá se následujícím způsobem:
- číslice na lichých místech se násobí jedničkou.
- číslice na sudých místech se násobí dvojkou. Sečtou se ciferné součty výsledku.
- Vzniklý součet se odečte od nejbližší vyšší desítky.
- Výsledná číslice je kontrolní číslicí označení lokomotivy.
Příklad:
- 151.001 – kód lokomotivy
Výpočet:
- 1×1 = 1
- 2×5 = 10, 1 + 0 = 1
- 1×1 = 1
- 2×0 = 0
- 1×0 = 0
- 2×1 = 2
- Součet = 5
Součet odečtený od nejbližší desítky (v tomto případě 10) je 10 - 5 = 5.
Lokomotiva 151.001 má tedy kontrolní číslici 5.
Barevné značení
Ke značení trakce se u ČSD používala i barva nátěru; zbytky tehdejších barevných schémat přetrvávají i po zavedení korporátního stylu Českých drah:
- stejnosměrné lokomotivy – zelená barva
- střídavé lokomotivy – červená barva
- dvousystémové lokomotivy (3 kV DC a 25 kV 50 Hz AC) – modrá barva, lokomotivy řady 372 a 371 (3 kV DC a 15 kV 16,7 Hz AC) – tmavě červená
- motorové lokomotivy a vozy – červená barva
Značení UIC a TSI
V zemích Evropské unie je označování železničních vozidel upraveno rozhodnutím Evropské komise z roku 2006, tzv. „TSI - Provoz a řízení dopravy“, které plně vstoupilo v platnost v roce 2010. Jde o převzetí a rozšíření dřívějšího systému podle Mezinárodní železniční unie (UIC).[1] (Vyhláška UIC 438-3).
Pro vozidla v kategorii hnacích platí, že 1. a 2. číslice označuje typ vozidla (9x). 3. a 4. číslice udává kód země (pro ČR 54) a 5. číslice je doplňková, aby kontrolní součet 12- a 7místného označení byl stejný. Zbývajících 7 číslic je současně běžně užívané označení a kontrolní číslice.
Prvních pět číslic má tedy význam:
- 90 54 3 jiné hnací vozidlo (historické)
- 91 54 7 elektrická lokomotiva
- 92 54 2 dieselová lokomotiva
- 93 54 6 vysokorychlostní elektrická jednotka
- 94 54 1 elektrická jednotka (kromě vysokorychlostních)
- 95 54 5 dieselová jednotka
- 96 54 0 specializovaný přívěsný vůz
- 97 54 x posunovací elektrická lokomotiva (vzhledem k tomu, že by doplňková číslice byla 9, což je v rozporu s TSI, bude použito označení 91 54 7 xxx xxx-x)
- 98 54 4 posunovací dieselová lokomotiva
- 99 54 8 údržbové vozidlo
Před tímto číslem se uvádí země registrace a kód držitele (VKM). Celé označení tedy vypadá například takto: CZ ČD 94 54 1 471 032-3
Odkazy
Reference
- Evropská komise. Rozhodnutí komise č. 2006/920/ES (Technická specifikace pro interoperabilitu týkající se subsystému "Provoz a řízení dopravy" transevropského konvenčního železničního systému) [online]. Brusel: 2006-08-11. Příloha P. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13.
Externí odkazy
- ROUBAL, Martin. Nové číselné značení hnacích vozidel, přípojných, vložených a řídicích vozů. Železničář [online]. České dráhy. Roč. 2007, čís. 22. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-10.
- KÖHLER, Tobias. The UIC numbering scheme [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.