Krvenkovité

Jsou to vytrvalé byliny s bazálními růžicemi listů a oddenky, hlízami či cibulemi. V oddencích a kořenech je častý červený pigment. Listy jsou jednoduché, střídavé, dvouřadě uspořádané. Listy jsou jednoduché, střídavé, dvouřadě uspořádané, přisedlé, s listovými pochvami. Čepel isobilaterální (jezdivá), čárkovitá až mečovitá, kožovitá, se souběžnou žilnatinou. Jsou to jednodomé rostliny s oboupohlavnými květy. Květy jsou uspořádány v květenstvích, řidčeji jednotlivé, většinou v latách, kytkách, hroznech nebo větvených šroubelech. Květenství i květy jsou často vlnatě chlupaté. Květy jsou pravidelné nebo velmi nepravidelné, zygomorfické. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků , které jsou volné nebo srostlé, různých barev. Tyčinky jsou 3 nebo 6, srostlé s okvětím, vzájemně volné. Gynecum je srostlé ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní, řidčeji svrchní. Plodem je tobolka, řidčeji oříšek[1],[2].

Je známo asi 14 rodů a asi 116 druhů, které jsou rozšířeny od tropů po teplejší mírný pás Severní, Střední a Jižní Ameriky, v jižní Africe, v Austrálii s okrajovým přesahem do jihovýchodní Asie[1].

• blankoa (Blancoa)
• dlahokvět (Lachnanthes)
• klokanka (Anigozanthos)
• krvenka (Haemodorum)
• makropidie (Macropidia)
• wachendorfie (Wachendorfia)[3]

Anigozanthos, Barberetta, Blancoa, Conostylis, Dilatris, Haemodorum, Lachnanthes, Macropidia, Phlebocarya, Pyrrorhiza, Schiekia, Tribonanthes, Wachendorfia, Xiphidium[4]