Kruhy v obilí

"The Mowing Devil" je dřevorytina publikovaná roku 1678 v Anglii. Bývá k ní odkazováno jako k jednomu z prvních vyobrazení kruhu v obilí.

První záznamy o kruzích v obilí se objevují už v 17. století. Britský vědec Robert Plot se v díle The Natural History of Staffordshire z roku 1677 zmiňuje o existenci čtvercových a hexagonálních útvarů v polích, jejichž vznik se pokouší vysvětlit „padavým“ prouděním větru z oblohy na úrodu.[4][2] Jeden ze známých nálezů kruhů v obilí se pak objevil v Hertfordshiru v Anglii roku 1678, kdy se v jednom z polí objevil kruh k zemi polehlých stébel ovsa. Tento úkaz byl považován za dílo ďábla.

Od začátku 20. století se začala objevovat četná svědectví o kruzích v obilí hlavně v oblasti jižní Anglie. Právě zde v oblastech Wiltshire a Hampshire počet nálezů kruhů v obilí dramaticky vzrostl na konci 70. let 20. století. Od té doby se svědectví o kruzích v obilí začaly objevovat po celém světě včetně Číny, Ruska, Nového Zélandu, Japonska, Francie, Španělska, Německa, USA a dalších zemí. V USA byl první zaznamenaný případ roku 1964 ve státě Oregon v Hubbardu, od té doby se objevilo nespočet dalších kruhů v obilí na území USA i Kanady. První kruh v obilí v Nizozemí, kde byly kruhy v obilí intenzivně zkoumány, byl zaznamenán roku 1979.[2][3]

Přelom nastal v 90. letech 20. století, kdy začaly v té době již velmi četné britské kruhy v obilí, nabývat komplikovanějších geometrických tvarů. Z původně kruhových útvarů sestávajících z jednoho či více kruhů náhodně rozmístěných nebo seskládaných v určitém vzoru se začaly stávat prstence nebo obdélníkové útvary, které se v průběhu let dále zesložiťovaly až do forem nápaditých fraktálů. Díky své estetické stránce se jim podařilo proniknout do mediálního prostoru. Vznikly četné reportáže, filmy, knihy, dokonce i tematická hudba a suvenýry s motivy kruhů v obilí jako např. pohlednice a trička.[2][5]

Odhaduje se, že každé léto se jen v jižní Anglii objeví nejméně několik desítek těchto útvarů. V roce 1991 bylo na celém území Spojeného království zaznamenáno již více než několik stovek těchto formací.[6] Jejich průměrná velikost dosahuje asi 60 metrů. Většina kruhů se objeví přes noc v rozsahu šesti až sedmi hodin i méně, nejčastěji vznikají během letních měsíců.[7] Kruhy v obilí se po roce 2000 také pravidelně objevují v ČR.[8][9]

Vznik kruhů v obilí bývá přisuzován více faktorům. U všech kruhů v obilí však jejich původ spolehlivě vysvětlený není. Jednoduché polehnutí obilí mohou vytvářet atmosférické jevy nebo divoká zvířata. Potvrzenými původci jsou lidé, ať už recesisté či umělci. Vědecké výzkumy spekulovaly také o vlivu elektromagnetických atmosférických jevů. Pro složitější útvary v obilných polích se však zatím nenašlo jiné podložené vysvětlení než lidská činnost.

Detaily skutečných i spekulovaných původců jsou šířeji rozvedeny v následujících výčtu:

• lidská činnost – Mnoho kruhů v obilí bylo prokazatelně záměrně vytvořeno lidmi a z kruhů v obilí se časem stala určitá forma uměleckého vyjádření. V roce 2009 se ale objevil první známý útvar, který vznikal dokonce celé tři noci.[4] Některé útvary zase obsahují i textová vyjádření.[10] Většina útvarů má však stále geometrickou podobu, vznikají v nočních hodinách, autoři zůstávají v anonymitě a nezanechávají na místě stopy.[4]
• činnost větru – Po zmínce Roberta Plota z roku 1677 se první vědecký komentář k tomuto tématu objevil až roku 1880 ve vědeckém časopise Nature, jehož autor John Capron spekuloval právě o vzniku těchto formací vlivem větru. V 80. letech 20. století se teorii pokusil rozšířit kanadský meteorolog Terence Meaden[4], který později sám doznal, že moderní obilné kruhy, o kterých spekuloval, byly s velkou pravděpodobností dílem prvních nadšenců tohoto umění. Větrné smršti mohou polehnutí úrody způsobovat, ale není potvrzeno, že by důsledkem mohly být i komplikovanější obrazce.
• elektromagnetické jevy – Od 90. let minulého století se začalo spekulovat o původu obilných kruhů v elektromagnetických atmosférických jevech. Odkazovalo se přitom i na rozdílnost podloží (převážně křídové v místě nejčastějšího vzniku v jižní Anglii) a jeho odlišnou velikost náboje.[11] Tato teorie souvisí také s četným pozorováním i videozáznamy zhruba kulovitých světelných útvarů náhodně putujících krajinou v místech vzniku některých obilných kruhů (označované jako BOL – balls of light, tzn. koule světla).[2] Pravost některých nahrávek se nepotvrdila (jednalo se podle všeho o počítačové animace[12]). Mohlo by se však jednat o plazmatické útvary (např. kulové blesky), což by mohlo vysvětlovat i některé jevy zaznamenané v přítomnosti obilných kruhů (jako bzučivé zvuky, vyhýbavost zvířat nebo nezvyklé mentální a fyzické stavy návštěvníků těchto míst[11]). Relevance teorie vzniku obilných kruhů na základě teorie BOL byla ale zpochybněna a souvislost elektromagnetických jevů s obilnými kruhy tak není jasná.[6]
• činnost zvěře – Polehlá úroda bývá v mnoha případech způsobena činností divoké zvěře, hlavně kopytníků, kteří se chodí do polí pást nebo odpočívat, tvary takto způsobené tak nemusí být nutně nijak více pravidelné.

Výskyt geometrických útvarů ve vegetaci jako takových nemusí být způsoben pouze polehnutím, ale i odlišným vzrůstem nebo vitalitou rostlin. Původcem bývá například přítomnost houbového mycelia (tzv. čarodějné kruhy) nebo odlišné složení podloží, které může poukazovat i na zbytky zaniklého osídlení v lokalitě či jiné archeologické pozůstatky (v zahraniční literatuře jsou takové tvary ve vegetaci označovány jako „cropmark“, v překladu „značka v úrodě“).

• 
  Švýcarsko, 2009
• 
  Vacaville (Kalifornie), 2007
• 
  Wiltshire (Británie), 2008
• 
  Diessenhofen (Švýcarsko), 2008
• 
  Švýcarsko, 2007

Asi nejznámějšími tvůrci kruhů v obilí jsou angličané Doug Bower a Dave Chorley ze Southamptonu, kteří se v roce 1991 doznali k tvorbě více než dvou stovek formací tvořených zhruba od konce 70. let 20. století.[4] Podle jejich doznání se inspirovali událostí z roku 1966 v australském Queenslandu, kde se měl po údajném přistání UFO objevit útvar z polehlého rákosí. Autoři pak díky medializaci kruhů začali vytvářet komplexnější útvary.[3] K jejich doznání se začali později přidávat další lidé z oblasti jižní Anglie, ať už částečně anonymně nebo veřejně.[13]

Důvody autorů pro tvorbu obilných kruhů jsou různé, ať už se jedná o umělecké vyjádření, čistou zábavu a potěšení, recesi, dokumentární účely nebo snahu o mediální pozornost a finanční zisk (například z výběru vstupného na poškozené pole).

O kruhy v obilí a jejich vznik se soustavně zajímal americký biofyzik William Levengood. Zájem o tento jev měl také newyorský businessman John Burke a vědkyně a hudební producentka Nancy Talbott, kteří spolu s Levengoodem založily výzkumný útvar „BLT research team“.[19] V devadesátých letech pak publikovaly několik článků založených na výzkumu jak vzorků samotných rostlin z kruhů, tak podloží v oblastech a magnetismu lokalit.[20][21] Levengood a Talbottová poukázali na to, že obilí uvnitř některých kruhů vykazovalo známky vnitřního poškození způsobeného pravděpodobně krátkým intenzivním zahřátím (změny v buněčné struktuře kolen stébla), jejichž důsledkem je změknutí a polehnutí stébel. Začala se tak formovat teorie o možném vlivu atmosférických jevů na bázi plazmy (např. kulové blesky), které jsou schopné krátkodobě vyzařovat mikrovlnné záření. Tu představil kolem roku 2000 nizozemský výzkumník Eltjo H. Haselhoff, jeho práce byla ale kritizována za přílišné zobecňování této teorie, kterou není možné aplikovat na jiné než kruhové útvary v obilí a také za nedostatek dat, jejich špatné vyhodnocení a další nejasnosti.[6] Kritiky nepřesvědčila ani Haselhoffova následná obhajoba výzkumu.[22]

V 80. letech se mnoho laboratoří pokoušelo o napodobení vzniku formací v kontrolovaných podmínkách. Testoval se nejen možný vliv atmosférických jevů jako větru, ale i vliv jevů plazmatické povahy. Výzkumníci se v zásadě shodnou na tom, že jednoduché kruhy v obilí vznikají i bez přímého vlivu člověka. U jednotlivých případů však stále není možné vždy určit jasnou příčinu.[23]

Kruhy v obilí také zaujaly matematiky díky svému spojení s Eukleidovskou geometrií, vznikly tak i studie zabývající se stavbou útvarů z matematického hlediska.[24]

Okolo kruhů v obilí panuje mnoho neověřených a konspiračních teorií. Nejznámější je dnes již málo následovaná teorie, že kruhy v obilí vytváří při přistání podvozky mimozemských lodí návštěvníků z vesmíru (UFO). Později se začalo spekulovat více o tom, že jde sice o tvorbu mimozemských civilizací, ale vytvářenou jinými mechanismy. Někteří věří, že jde o zprávy Země, která se nás snaží informovat o svém neutěšeném stavu (koincidence se zvýšenou frekvencí vzniku kruhů v obilí a šířením environmentálních problémů spojených s nárůstem lidské populace). Těchto teorií je celá pestrá řada, žádná však není podložená dostatečnými důkazy.[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kruhy v obilí na Wikimedia Commons
• Osobní stránky holandského průzkumníka kruhů (anglicky)
• Stránka tvůrce kruhů a dokumentaristy Johna Lundberga (anglicky)
• Mapa výskytu agrosymbolů v ČR 1972-2008.
• Slovník esoteriky a pavěd - heslo Kruhy v obilí