Krkavčí skály (Ralská pahorkatina)

Krkavčí skály (472 m n. m.), nebo též Krkavčí návrší (v horolezeckém slangu známé jako Vajoletky) u Křižan, jsou pískovcová skalní zeď, resp. návrší v okrese Liberec v Libereckém kraji. Leží asi 0,5 km severně od obce Křižany, na stejnojmenném katastrálním území.

Krkavčí skály
Krkavčí skály, Malá věž

Vrchol472 m n. m.
Prominence30 m
Izolace670 m → Čihadla
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PohoříRalská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Podještědská pahorkatina / Rynoltická pahorkatina / Janovická část[1]
Souřadnice50°44′40″ s. š., 14°53′44″ v. d.
Krkavčí skály
Horninapískovec, neovulkanit
PovodíPloučnice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis vrchu

Návrší tvoří výrazný nesouměrný strukturní hřbet směru SVJZ, tvořený středoturonskými až svrchnoturonskými křemennými pískovci (místy železitými) s neovulkanickou žílou.[pozn. 1]

Skály leží v jihozápadní části hřbetu. Jsou to asymetrické vrcholové skály (10–20 metrů vysoké) tvaru úzkých zdí, věží a sloupů. Na příkrých a vysokých jihovýchodních svazích jsou pískovcové stěny a balvanové haldy. Návrší je zalesněno převážně borovými porosty s příměsí břízy. Povrch je porušen četnými opuštěnými kamenolomy.[3]

Geomorfologické zařazení

Návrší náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Zákupská pahorkatina, okrsku Podještědská pahorkatina, podokrsku Rynoltická pahorkatina a Janovické části.[1]

Původ názvu a historie

Přezdívka Vajoletky odkazuje na skupinu deseti skalních věží v Dolomitech[4], byť v Křižanech jsou skalní věže jen dvě.Tyto věže, původně nazývané Východní a Západní, byly později přejmenovány na Velkou a Malou věž a další dva skalní bloky byly označeny jako Vyhlídka a Mezivěž.

Vajoletky u Křižan zlezli poprvé sašští horolezci Hans-Joachim Scholze a F.Siegmund.v roce 1893. V letech 1904 - 1907 Krkavčí skály často navštěvovali další němečtí horolezci v čele s Rudolfem Kauschkou, kteří zde vyzkoušeli a popsali řadu lezeckých cest. První českou cestu vylezl Oldřich Kopal až v roce 1953.[5]

Přístup

Skalní zeď je rozdělena na dvě věže a několik dalších bloků. Skály jsou přístupné po zelené turistické značce a je od nich pěkný výhled do okolí. Krkavčí skály jsou však především oblíbeným horolezeckým terénem. Cesty z náhorní strany jsou kratší a lehčí, cesty z údolí jsou delší a těžší.[6] Lezecké cesty jsou v rozmezí stupňů obtížnosti od II do VIII a dvě náročné cesty obtížnosti IX. Celkem je v oblasti Krkavčích skal popsáno 40 lezeckých cest, z toho 20, včetně těch nejtěžších, na Malé věži.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. Geologická mapa ČGS[2] žádný neovulkanit neuvádí, resp. ho uvádí až u nedalekého vrchu Čihadla (496 m n. m.) na severovýchodě.

Reference

  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
  2. Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-11-03]. Dostupné online.
  3. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
  4. Torri del Vajolet / Vajolet Towers [online]. summitpost.org [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Vajoletky u Křižan: parádní pískovcové lezení [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné online.
  6. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2013-11-03]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.