Kriviči

Kriviči (кривичи) byli východoslovanský kmen sídlící v povodí Dviny, Dněpru a Volhy na západě dnešního Ruska. Vzhledem k tomu, že Kriviči obývali poměrně rozsáhlé území, rozdělili se brzy na menší skupiny podle správních oblastí (např. okolo hradišť Smolensk a Polack, které vznikly v 9. - 10 . století). Sousedili s pobaltskými kmeny Latgalců, Aukštaitů, Jotvínů a jiných (předchůdci dnešních Lotyšů a Litevců) a vzájemně se ovlivňovali.

Kmen Krivičů na území mezi městy Polock a Smolensk

V průběhu 9. století se Kriviči postupně dostali pod nadvládu Kyjevské Rusi, pouze Polack si vytvořil vlastní knížectví, které si udrželo delší dobu samostatnost. Kriviči se podíleli na etnogenezi Bělorusů. Zprávy o tomto kmeni končí ve druhé polovině 12. století, kdy byl asimilován běloruským etnikem.[1]

Dodnes jsou v lotyštině výrazy odvozenými od jména tohoto kmene označováni Rusové (krievi), jejich jazyk (krievu valoda) i země (Krievija).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kriviči na slovenské Wikipedii.

  1. WOLF, Josef. Abeceda národů. Praha: Horizont, 1984. 270 s. 40-041-84. Kapitola Krivičové, s. 146.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.