Krivín

Od roku 1993 je území Krivína chráněno jako přírodní rezervace a patří do CHKO Štiavnické vrchy. Na výměře 54,15 ha jsou chráněny strmé svahy lesních porostů a skalních xerotermných stanovišť s výskytem několika chráněných druhů flóry a fauny. Území má velký význam z hlediska výskytu velkého počtu chráněných, vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jsou zde lokality panonské flóry a fauny s malým počtem horských a karpatských druhů.

Přírodní rezervace Krivín je budována lávovými proudy amfibolicko-pyroxenického andezitu Presilského efuzívního komplexu, který leží v nadloží explozivních produktů / redeponovaných tufech / drastvické formace. Mohutný lávový komplex má tloušťku 250 až 300 m. Jednotlivé lávové proudy představují deskovité až jazykovité tělesa různé tloušťky s blokovou odlučnosti a v bazálních částech s deskovitou odlučností.

Podle historických dohadů je Krivín hradiště z doby halštatské a velkomoravské s vícenásobným obranným valovým systémem. V tomto období se hradiště podobného typu v zdejším okolí dost vyskytovaly, neboť zde byla " Slovenská brána " a měly za účel bránit vstup do banských měst. Další hradiště se nacházely při Kozárovciach, Tlmačoch, Tekovské Breznici a hlavní obranná pevnost byla v Hronském Beňadiku (dnešní klášter).

K lokalitě Krivín se váže několik lidových pověstí a vyprávění o zbojníkovi Zlejkovi, který měl v ní svou skrýš ( "Zlejkova diera").

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krivín na slovenské Wikipedii.