Kristovo příbuzenstvo z Prunéřova

Reliéf nalezl vedoucí německé sekce Státního památkového ústavu dr. Rudolf Hönigschmied před rokem 1920 na půdě fary v Prunéřově. Je pravděpodobné, že pochází ze zaniklého prunéřovského farního kostela sv. Petra a Pavla, který byl v letech 1962–1966 zbořen kvůli těžbě uhlí. Byl získán roku 1945 pro Městské muzeum v Kadani, od roku 1972 je ve sbírce Oblastního muzea v Chomutově (inventární číslo Plk 79).

Polychromovaný reliéf z lipového dřeva, sestavený podélně ze tří desek spojených svlaky. Celkové rozměry jsou 83 × 90 × 12 centimetrů. Dílo bylo restaurováno roku 1982 Jiřím Tesařem, roku 1998 Janem Živným a v roce 2013 Radomilem Klouzou. Proporce a rozměry reliéfu odpovídají jeho umístění ve středu oltářního retáblu.

V centru výjevu je sedící svatá Anna a Panna Marie s Ježíškem. Přihlížející mužské postavy jsou vlevo tři Annini muži – svatý Jáchym, svatý Kleofáš a Salomas a vpravo svatý Josef. Obvyklé ikonografické uspořádání, které má původ ve středním Porýní v okruhu Nicolause Gerhaerta van Leyden je zde redukováno na vyobrazení Svaté rodiny, Anny a jejích tří mužů, které bylo časté v pozdně středověkém umění. Jako ikonografický typ sloužil zejména dřevořez Albrechta Dürera z roku 1511.[1] Řada jiných vyobrazení Kristova příbuzenstva zahrnuje také další dvě dcery sv. Anny s dětmi.[2]

Řezbář podle Opitze zpracoval osobitým způsobem podněty Veita Stosse z druhého období jeho působení v Norimberku po návratu z Krakova (1496).[3] Podle novější práce je ze srovnání obličejového typu prunéřovské Panny Marie s řezbou Trůnící Panny Marie z oltáře bývalého dominikánského kláštera v Norimberku (Germanisches Nationalmuseum Nürnberg) patrné, že řezbář čerpal ještě ze starší tradice norimberské plastiky z let 1490–1495. Shody lze nalézt i v dynamickém pojetí drapérie a tvaru ohýbaných oblých křivek Mariina pláště a vlajícího roucha svatého Josefa.[4]

Shodný typ obličeje a útlost figur vedl Opitze k připsání díla anonymnímu řezbáři označovanému jako Mistr Panny Marie. Ten byl autorem sochy Panny Marie na oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově.[5] Podle novějšího bádání nelze potvrdit bližší dílenský vztah prunéřovského reliéfu k žádnému z děl zmiňovaných Opitzem v katalogu z roku 1928. Předpokládá se, že vznikl v prvním desetiletí 16. století v některé z kadaňských městských dílen, které přijímaly aktuální stylové podněty norimberského sochařství ze závěru 15. století.[6]

• KLOBUŠICKÝ, Jan. Motiv Svatého příbuzenstva v křesťanské tradici a jeho aplikace ve výtvarném umění se zvláštním zřetelem na Českou republiku. Praha, 2016 [cit. 2018-12-06]. Doktorská disertační práce. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jan Royt. Dostupné online.
• GUBÍKOVÁ, Renáta. Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Příprava vydání Jan Klípa, Michaela Ottová. Praha: Národní galerie, 2015. ISBN 978-80-7035-583-1. S. 97.
• Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590. Příprava vydání Helena Dáňová, Renáta Gubíková. Chomutov: Oblastní muzeum, 2014. 351 s. ISBN 978-80-87898-07-9.
• KLOBUŠICKÝ, Jan. Motiv Svatého příbuzenstva v křesťanské tradici a jeho aplikace ve výtvarném umění se zvláštním zřetelem na Českou republiku. [s.l.]: [s.n.], 2010. 36 s. ISBN 978-80-254-8814-0.
• ŠAMŠULOVÁ, Eva. Díla gotických mistrů. Katalog sbírky gotických plastik a deskových obrazů Okresního muzea v Chomutově. Chomutov: Okresni muzeum v Chomutově, 1999.

• Oblastní muzeum v Chomutově: sbírkové fondy