Kristin Størmer Steiraová

Kristin Størmer Steiraová (* 30. dubna 1981 v Mo i Rana) je bývalá norská běžkyně na lyžích. Je olympijskou vítězkou a trojnásobnou mistryní světa (vše ve štafetě). Aktivní kariéru ukončila v roce 2015.

Kristin Størmer Steiraová
Kristin Størmer Steiraová na Tour de Ski 2010
Datum narození30. dubna 1981 (40 let)
Místo narozeníMo i Rana, Norsko
StátNorsko
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
KlubIL Forsøk
LyžeMadshus
Ukončení kariéry2015
Světový pohár
Debut16. března 2002
Nejlepší umístění6. místo (2009/10, 2012/13)
Počet výher3
6 (včetně dílčích etap)
Nejlépe v TdS3. místo (2012/13)
Medailový zisk
Olympijské hry1 - 0 - 1
Mistrovství světa3 - 2 - 3
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Běh na lyžích na ZOH
zlato ZOH 2010 štafeta 4×5 km
bronz ZOH 2014 30 km volně HS
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato MS 2005 štafeta 4 × 5 km
bronz MS 2005 skiatlon 2×7,5 km
stříbro MS 2007 30 km klasicky
bronz MS 2007 skiatlon 2×7,5 km
bronz MS 2007 štafeta 4 × 5 km
stříbro MS 2009 skiatlon 2×7,5 km
zlato MS 2011 štafeta 4 × 5 km
zlato MS 2013 štafeta 4 × 5 km
Kristin Størmer Steira na ZOH 2006 v Turíně

Sportovní kariéra

Ve Světovém poháru se objevila poprvé v březnu 2002 v Holmenkollenu v závodě na 30 km volně. V sezóně 2004/05 v Pragelatu poprvé zvítězila v závodě Světového poháru. Startovala třikrát na Zimních olympijských hrách a šestkrát na Mistrovství světa. Na OH v Turíně smolně skončila třikrát čtvrtá a jednou pátá, ve Vancouveru vybojovala zlato se štafetou a na OH v Soči získala vytouženou individuální medaili (bronzovou) ze závodu na 30 km volně. Ještě více se jí dařilo na světových šampionátech, medailově vyšla naprázdno pouze při svém debutu v roce 2003 a celkem má z MS 4 individuální a 4 týmové medaile. Běžkyně úspěšně zvládala i náročnější závody – např. závěrečný běh do vrchu na Tour de Ski (Alpe Cermis). Jejím vrcholem v sérii Tour de Ski je bronzová pozice v sezóně 2012/13. V únoru 2012 byla dočasně vyřazena z norské reprezentace kvůli nízkému BMI, což bylo způsobeno nemocí po Tour de Ski a také špatnou psychikou po jejím osobním rozchodu.[1] Po dvou týdnech se mohla do reprezentace opět vrátit.

Běžkyně ukončila kariéru v dubnu 2015. V červenci 2015 se provdala za kanadského běžce na lyžích Devona Kershawa.[2]

Trnitá cesta k individuální olympijské medaili

Na svou první olympiádu se Steiraová kvalifikovala jako 24letá (ZOH 2006 v Turíně). Na svém kontě měla již bronz z kombinačního závodu z MS v Oberstdorfu z roku 2005.[3] Její olympijský debut, skiatlon, skončil čtvrtým místem[3] za dvojnásobnými medailistkami z těchto Her, Šmigunovou, Neumannovou a Medveděvovou. V dalším závodu se Steiraová mezi favoritky na cenný kov neřadila, jelo se totiž 10 km klasicky a navíc intervalově, což jí nikdy příliš nesvědčilo. Opět však vyválčila čtvrté místo za nedostižnou Šmigunovou a krajankami Bjørgenovou a Pedersenovou.[3] O 1,1 sekundy porazila Neumannovou, ale ani to jí medaili nezajistilo. Čtvrtá Norka, Stemlandová, tehdy skončila 12. Dal se tedy očekávat medailový zásah ve štafetě, ale Bjorgenová na posledním úseku vyhořela a Norky doběhly až páté[3]. V posledním závodu, v běhu na 30 km volně s hromadným startem, byla Steiraová prakticky celou dobu na čelních místech, nakonec však nedokázala udržet v závěru krok se třemi soupeřkami a opět doběhla čtvrtá[3]. Předběhly ji Neumannová, Čepalovová a Kowalczyková. Ironií osudu byla právě Steiraová jedinou běžkyní, která dokázala v Turíně porazit olympijské šampionky Šmigunovou i Neumannovou, ale na medaili to nestačilo. V roce 2014 se objevily informace o možném dopingu Šmigunové v Turíně, přičemž případ by měl být vyřešen v první polovině roku 2016[4]. Estonce v krajním případě hrozí odebrání obou olympijských prvenství a Kristin Steiraová by dodatečně získala dva olympijské bronzy.

Steiraová si spravila chuť individuálními medailemi v Sapporu (2007)[3] a v Liberci (2009)[3] a bronzem se štafetou v Sapporu, ale ve Vancouveru (2010) opět na individuální olympijskou medaili nedosáhla. Po osmém místě v běhu na 10 km volně byl na programu skiatlon. V něm prohrála bronz s Kowalczykovou o 0,1[3] sekundy a bylo to pro ni horší o to, že původně byla vyhlášena jako třetí a Kowalczyková jako čtvrtá. Kowalczyková přitom v klasické části závodu v jednu chvíli bruslila a Norové zvažovali protest[5], nakonec ale bronz zůstal Polce a Steiraová zůstala čtvrtá. Dosáhla pak alespoň na zlato se štafetou, ale v závěrečném závodu na 30 km klasicky v závěru nevyměnila pomalejší lyže a ze 3. místa se propadla na 8. pozici. V celkovém hodnocení dálkových závodů ve SP pak pro tuto sezónu obsadila 3. místo.

V letech 2011 a 2013 pak na MS vycházela medailově naprázdno, co se individuálních závodů týče; a ani na OH v Soči se zprvu nezdálo, že by tomu mělo být jinak. Ve skiatlonu skončila až 23.[3] a ani se nenominovala do štafetového běhu, kde Norky podobně jako v Turíně vyhořely. Jenže v posledním závodě se vybičovala k životnímu výkonu, dokázala téměř celou dobu držet krok s papírově silnějšími krajankami Bjorgenovou a Johaugovou a zaslouženě si doběhla pro první individuální olympijskou medaili. K zisku medaile jí sice taktickým během obě krajanky velmi pomohly, nicméně převaha norských běžkyň nad zbytkem světa byla v tomto závodu obrovská a Steiraová získala bronz zcela zaslouženě.

Nejlepší výsledky

Zimní olympijské hry

  • Torino 2006: 4. místo v kombinaci 7,5 + 7,5 km, 4. místo v běhu na 10 km klasicky, 5. místo ve štafetě, 4. místo v běhu na 30 km volně
  • Vancouver 2010: 1. místo ve štafetě, 4. místo v kombinaci 7,5 + 7,5 km, 8. místo v běhu na 10 km volně, 8. místo v běhu na 30 km volně
  • Soči 2014: 3. místo v běhu na 30 km volně, 23. místo v kombinačním závodu na 15 km

Mistrovství světa

  • Oberstdorf 2005: 1. místo ve štafetě a 3. místo ve skiatlonu 7,5 + 7,5 km
  • Sapporo 2007: 2. místo v běhu na 30 km klasicky, 3. místo ve štafetě a 3. místo ve skiatlonu 7,5 + 7,5 km, 4. místo v běhu na 10 km volně
  • Liberec 2009: 6. místo v běhu na 10 km klasicky, 2. místo ve skiatlonu 7,5 + 7,5 km, 4. místo ve štafetě, 5. místo v běhu na 30 km volně
  • Oslo 2011: 1. místo ve štafetě, 5. místo v běhu na 30 km
  • Val di Fiemme 2013: 4. místo skiatlon, 1. místo štafeta

Tour de Ski

  • 2012/2013: 3. místo za Kowalczykovou a Johaugovou

Individuální vítězství ve SP

  • 22. 1. 2005 Pragelato: skiatlon na 15 km
  • 6. 12. 2008 La Clusaz: 15 km volně s HS
  • 2. 2. 2013 Soči: skiatlon na 15 km

Steiraová dvakrát skončila v celkovém hodnocení SP na 6. místě (2010 a 2013) a v hodnocení distančních závodů SP skončila dvakrát 3. (2010 a 2013). Kromě tří vítězství vybojovala dosud v závodech SP dalších sedm individuálních medailových umístění. Do tohoto výčtu nejsou započítány jednotlivé etapy Tour de Ski.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.