Kristýna (jezero)
Kristýna je jezero na severu České republiky, v Libereckém kraji, asi 1,5 km severozápadně od Hrádku nad Nisou a 1 km od trojstyku hranic České republiky, Německa a Polska. Jedná se o zatopený lignitový důl o rozloze cca 14 ha, největší hloubka je asi 28 m.[1]
Kristýna | |
---|---|
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký |
Okres | Liberec |
Obec | Hrádek nad Nisou |
Kristýna | |
Zeměpisné souřadnice | 50°51′36″ s. š., 14°49′29″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 14 ha |
Max. hloubka | 28 m |
Ostatní | |
Typ | zatopený důl |
Přítok vody | Lužická Nisa |
Odtok vody | Lužická Nisa |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Břehy a dno
Vodní plocha má vejčitý tvar. Břehy jsou porostlé trávou, na jižním a severním břehu lesy a nachází se zde i písčitá pláž. Podél západního břehu protéká Lužická Nisa. Dno klesá postupně.
Využití
Využívá se k rekreaci. Kromě koupání je možné se věnovat také windsurfingu a plachtění. Nachází se zde autokemp a je možné se ubytovat v chatkách.
Historie
Nekvalitní lignit (málo kvalitní sírnaté uhlí) bylo na okraji Hrádku nad Nisou těženo hlubinným způsobem od konce 18. století, kdy průzkum inicioval a později provozoval několik šachet hrabě Kristián Kryštof Clam-Gallas po vzoru už delší dobu probíhající těžby v blízké Žitavské pánvi.[2] Vzniklo několik šachet (Christian, Barbara, Franz a Eduard), pak ještě Lamprecht, Marie, Pauli, Wilibald a Wenzel. Kristiánské šachty (německy Christian Schächte), odkud pochází i současný název Kristýna, byly nejperspektivnější a poskytovaly nejkvalitnější uhlí, kterým zásobovaly také Liebigovu továrnu v Liberci na Jablonecké ulici, kde byly v letech 1835–1838 instalovány parní stroje. Uzavřeny byly v roce 1896.[2] Po druhé světové válce byl proveden geologický průzkum, podle kterého byl v roce 1952 na místě dnešního jezera otevřen povrchový důl. Velká povodeň v roce 1958 zaplavila lomu tak, že musela být voda odčerpávána téměř tři měsíce.[2] Povrchová těžba byla skončena v mezi lety 1968–69,[3] a pumpy odčerpávající velké množství prosakující podpovrchové vody byly definitivně vypnuty dne 30. 4. 1972.[4] Důl byl důl postupně zatápěn a po třech letech se naplnilo antropogenní jezero.[4] Koncem 70. let vznikl na severním straně rekreační areál. Při bleskových povodních 7. a 8. srpna 2010 byla Kristýna postižena průnikem vody ze sousedící řeky Nisy, která poničila pláže i nádrž naplaveným bahnem (viz Povodeň na Lužické Nise 2010). Po 10 dnech rozbory vody umožnily opětovné otevření pro koupání.[5]
Literatura
- Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Kristýna (s. 119), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1
Poznámky
- v Encyklopedii vodních ploch Čech, Moravy a Slezska (viz sekce "Literatura") je uvedena rozloha 45 ha a hloubka 80 m, taková rozloha však neodpovídá zákresu vodní plochy na mapě, u hloubky bude nutné údaj ověřit
- OHK. Lom Kristýna, Hrádecko. Průmyslové památky [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-12.
- Lužické hory, Ještědský hřbet, Olympia 1987, str. 196
- SCHLITZOVÁ, Jana. Jezero Kristýna. KamSeVydat [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.
- ČTK. Povodní zasažená Kristýna je už otevřená. Liberecký Deník [online]. Vltava Labe Media, 2010-08-22 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.