Krematorium v Karlových Varech

Krematorium v Karlových Varech se nachází v městské části Rybáře na hřbitově. Je součástí souboru staveb, ve kterých je zahrnuta také pohřební kaple jako kompromis mezi tradičními pohřby do země a pohřby žehem.

Krematorium v Karlových Varech
Základní informace
SlohFunkcionalismus
ArchitektErich Langhammer
Výstavba19321933
Poloha
AdresaBuchenwaldská 15, Karlovy Vary - Rybáře, Česko Česko
Souřadnice50°14′8,95″ s. š., 12°51′31,11″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Již ve 20. letech 20. století obec Rybáře u Karlových Varů uvažovala o výstavbě krematoria na svém území. Hlavním propagátorem této myšlenky byl předseda a poslanec Eugen de Witte. Obec zvažovala poskytnutí stavebního pozemku zdarma a zažádala o příspěvek u okresního zastupitelstva. Proti tomu vystoupili křesťanští socialisté a stavba tak byla odložena. Po zvolení nového zastupitelstva roku 1928 již stavba byla odsouhlasena, půjčku poskytl také spolek Krematorium a bylo zahájeno vypracování projektu. Sešly se dva návrhy - kromě realizovaného návrhu od architekta Langhammera také puristické-klasicistní návrh karlovarského architekta Rudolfa Welse (1882-1942).[1]

Komplex staveb byl postaven v letech 1932 - 1933. Jako první se v dubnu započalo s výstavbou budovy krematoria. Na jaře roku 1933 byla hrubá stavba dokončena a 7. prosince téhož roku zkolaudována. Pohřební katolická kaple doplnila areál roku 1934. Stavební práce byly provedeny konsorciem Ing. Fischer a spol a Kubíček a Bayer, dohled nad pracemi měl přednosta městského úřadu inženýr Pollak.[1]

Obřadní budova stojí v centru komplexu budov, k ní je kolmo po levé straně připojeno křídlo technické a po pravé straně křídlo správní. Průčelí budovy nad hlavním vchodem má kruhové okno a celá budova je kryta mírně sešikmenou sedlovou střechou. Holé pilíře nesou strop a krov. Hlavní vchod je přízemní, předsazený a prosklený, po obou stranách jej zdobí reliéfy. Všechny vnitřní prostory jsou spojeny chodbou. Interiér obřadní síně je osvětlen horizontálními pruhy pásových oken umístěnými pod stropem, na zpěváckou tribunu vedou dvě boční schodiště.[1]

Pohřební kaple má obdélný půdorys zakončený půkruhovou apsidou a půlválcovou zvonicí. Interiér je osvětlen po levé straně pěti vertikálními pásy oken. Puristická kaple a technické budovy mají nautické prvky - zábradlí, žebříky, stožáry a kulatá okna.[1]

Odkazy

Reference

  1. Svobodová, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. S. 112 - 117.

Literatura

  • SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.