Krajinka (film)

Film byl po svém uvedení do kin přijat velmi pozitivně. Šulíkův pohled na slovenskou historii pomocí humorných příběhů měl úspěch nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Jeho světová premiéra se odehrála na MFF v Torontu. Filmový publicista Radovan Holub nazval Šulíka „mistrem pikareskního filmu, který má k dějinám vztah poutníka“. Dále uvádí: „To co dělá Šulík je v dnešním kině neobvyklé a jiné. Může to zaujmout západní publikum, prosycené tisíci příběhy na dořešení“. Přesto, že díky Krajince se zapomenutá Slovenská země dostala do povědomí i v zahraničí, snaha vnímat její historii a lidi v ní na základě jednoho filmu by bylo neadekvátní, stejně jako snaha najít v tomto filmu jakési politické poselství. Film by měl vyjadřovat národní hrdost, jako je tomu zvykem v hollywoodských filmech.

Český kritik Jan Jaroš přirovnává film k Dekameronu, „jehož novodobými variacemi neschází ani laskavost, ani erotika, ani dojetí, ani smířlivost. Nechyběla ani vynalézavá pointa. Krajinka je snímek, který je výjimečný, protože dokázal pevně skloubit výtvarné i motivátorské ozvláštnění“.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krajinka (film) na slovenské Wikipedii.

• Krajinka ve Filmovém přehledu
• Krajinka ve Filmové databázi
• Krajinka v Česko-Slovenské filmové databázi
• Krajinka v Internet Movie Database (anglicky)