Království Tung-ning

Království Tung-ning (znaky tradičně 東寧王國, zjednodušeně 东宁王国, pinyin Dōngning Wángguó, český přepis Tung-ning wang-kuo), také někdy nazývané království Čeng (čínsky tradičně 鄭氏王朝, zjednodušeně 郑氏王朝, pinyin Zhèngshì wángcháo) nebo království Jen-pching (延平王國, Yánpíng wángguó) byl stát na Tchaj-wanu existující v letech 1662–1687 jako centrum odporu obyvatel věrných dynastii (jižní) Ming v boji proti mandžuské dynastii Čching.

Království Tung-ning  東寧王國  Tang-lêng Ông-kok (hokkien) Tûng-nèn Vòng-koet (hakka) ←  1661–1683  → vlajka
geografie Království Tung-ning na Tchaj-wanu
hlavní město:	An-ping
obyvatelstvo
počet obyvatel:	140 000 (rok 1664) 200 000 (rok 1683)
jazyky:	hokkien, hakka, formoské jazyky
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
vznik:	14. června 1661 – založení
zánik:	5. září 1683 – invaze a anexe říší Čching
státní útvary a území
předcházející: Nizozemská Formosa následující: Říše Čching

V čele státu stáli Čeng Čcheng-kung, jeho syn Čeng Ťing a vnuk Čeng Kche-šuang. Politické uspořádání bylo podobné mingskému, kulturně se jednalo o první čínský stát na Tchaj-wanu (jelikož jej vytvořili čínští, přesněji chanští uprchlíci z pevniny). Předpokládá se, že v době vládnutí rodiny Čeng počet obyvatel dosáhl přibližně 120 000.

Ve stejné době na Tchaj-wanu existovaly další nezávislé státy, jako například domorodé království Middag.[1]