Královec (hrad)

Královský hrad (německy Königsberger Schloss, rusky Кёнигсбергский замок ) byl do roku 1945 symbolem Královce a sídelním místem a jednou z nejvýznamnějších památek tendejšího Východního Pruska. Hrad byl vážně poničen při náletu v roce 1944 a ruiny byly odstřeleny v roce 1968. Dnes již v ruském Kaliningradu stojí na místě hradu tzv. Dům Sovětů.

Královec
Základní informace
Slohgotická architektura
Výstavba1255
Poloha
AdresaKaliningrad, Rusko Rusko
Souřadnice54°42′36″ s. š., 20°30′38″ v. d.
Další informace
Kód památky3900000127
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V dobách Pruska se zde nacházel hrad Tuwangste (také: Twangste, Twangst, Twongst, Twoyngst). Název se odvozoval od pruského slova „wangus“, což je označení pro sekání dubového dřeva, které bylo symbolem boha Perkuna. Po připadnutí Sambie křižákům v roce 1255 byl hrad nazván Regiomontium (Královská Hora) na počest Přemysla Otakara II., který se účastnil zdejší křižácké výpravy. Prvně vznikla na místě hradu dřevěná pevnost a následně roku 1257 se začalo se stavbou samotného hradu. Hrad byl výrazně přestavěn ve 14. a 17. století. (mj. Joachimem Ludwigem Schultheissem z Unfriedu). Po začlenění Královských Prus do Polska byl hrad od roku 1457 sídlem velmistra křižáckého řádu.[zdroj?!] Ve druhé polovině zastával funkci hejtmana hradu Jan Blankenštejn z Vartenberka.[1] Po sekularizaci Pruska v roce 1525 na hradě sídlila pruská knížata. V roce 1701 se v zámeckém kostele odehrála korunovace krále Fridricha I., v roce 1861 krále Wilhelma I.

Před druhou světovou válkou bylo v části hradu umístěno muzeum s 240 000 exponáty z pruských sbírek. V době druhé světové války zde byla přechovávána ukradená Jantarová komnata, která byla posléze odvezena neznámo kam. Hrad byl rozsáhle poškozen po britském bombardování Královce v srpnu 1944, zachovaly se jen silné obvodové zdi. Další škody napáchala Rudá armáda, pobývající v místě v květnu roku 1945. Dle závěrů postupimské konference Královec připadl po válce SSSR a v roce 1946 byl přejmenován na Kaliningrad podle komunistického politika Michaila Kalinina. Pozůstatky hradu byly na osobní příkaz L. I. Brežněva coby symbol pruského militarismu, i přes četné protesty studentů a intelektuálů, v roce 1968 vyhozeny do povětří. Na jeho místě byl postaven Dům Sovětů. Rekonstrukce celého hradu by byla příliš nákladná, takže se s ní do budoucna nepočítá. V roce 2001 financoval německý týdeník Der Spiegel vykopávky v bývalých sklepeních hradu s nadějí, že objeví exponáty z bývalého hradního muzea a snad i části Jantarové komnaty. Byly nalezeny tisíce předmětů a v roce 2005 dokonce archeologové odkryli stříbrnou rakev s medailemi a dalšími různými cennostmi. Po dokončení archeologických prací se plánuje z odkrytého sklepení vytvořit muzeum pod širým nebem.

Galerie

Reference

  1. RUBEŠ, Marek; NOVOTNÝ, Josef; JENÍČEK, Martin; PTÁČEK, Jan. Hrad Blansko. Příprava vydání Marek Rubeš. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2020. 52 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 51). ISBN 978-80-87170-75-5. S. 16.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.