Kovárna (horská bouda)

Počátky boudy jsou spojeny s důlní činností v Obřím dole. První zprávy o důlní činnosti jsou neprůkazné a pocházejí od neznámého Benátčana z roku 1456. V roce 1511 přišli do Obřího dolu míšenští horníci.[2] V polovině 16. století je zde zaznamenána rozsáhlejší důlní činnost. Těžil se zde arzenopyrit, chalkopyrit, pyrhotin a některé další rudy, z kterých se získávala měď, síra a arzen. V mapě z roku 1568 je již budova kovárny zakreslena. V budově se opravovalo důlní zařízení a ostřily se zde hornické nástroje.[3] Později byla střídavě využívána pro potřeby důlní činnosti a turismu až v roce 1876 byly doly uzavřeny a v bývalé kovárně havíř Anton Mitlöhner zřídil hostinec, okolí upravil pro venkovní sezení. Živnost převzal jeho syn Josef Mitlöhner a boudu roku 1924 přestavěl.[4] Přibyla prosklená veranda. Na boudě visela tabule s nápisem „Bergschmiede Gast und Weinhaus“. Roku 1930 se Josef Mitlöhner pokusil o dolování wolframové rudy — scheelitu. Po válce boudu získal Leopold Pick. Nejrozsáhlejší důlní práce zde probíhaly v letech 1951 až 1960 z důvodu průzkumu ložisek wolframu pro sovětský válečný průmysl a průzkumu polymetalických rud. V té době bouda sloužila pro ubytování horníků. Stará část budovy v roce 1957 vyhořela. Po ukončení důlních prací v roce 1959 byla bouda v zchátralém stavu opuštěna. V roce 1966 ji převzal Krkonošský národní park a využíval ji pro vědecko-výzkumnou činnost. Pro nedostatek peněz na údržbu byla bouda v roce 1979 zbourána a již nebyla obnovena.[3] Důlní dílo stejného jména, které se nachází poblíž bývalé boudy, je od roku 2004 zpřístupňováno veřejnosti.[2] Prohlídky pořádá Česká speleologická společnost Albeřice, objednávky zajišťuje informační centrum Veselý výlet.

Prohlídková trasa v důlním díle Kovárna

Místo, kde horská bouda stála je přístupné po turistických trasách:

• po modré turistické značce z Pece pod Sněžkou.
• po modré turistické značce z Obřího sedla.