Kotlina Piatich spišských plies

Kotlina Piatich spišských ples ( polsky Dolina Pięciu Stawów Spiskich německy Fünfseenkessel maďarsky Öttavi katlan tvoří horní stupeň Malé Studené doliny, nad Jezerní stěnou ve Vysokých Tatrách. Má oválný půdorys. Od začátku ve výši 2000 m n. m. stoupá po úpatí Ledového štítu, Snehového štítu a Baranich rohov do výšky asi 2300 m n. m., je 1,5 km dlouhá a asi 750 m široká. [1]

Kotlina Piatich spišských plies

StátSlovensko Slovensko
Souřadnice49°11′39″ s. š., 20°11′45″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Pro přesnější orientaci je označována samostatným jménem podle Pěti spišských ples. [1]

Polohopis

Kotlinu vytvořil ledovec. Dno kotliny tvoří typické oblé ledovcové kameny. Po ústupu ledovce v údolí zůstali ledovcové plesa. Nachází se zde nejvýše položené stále pleso ve Vysokých Tatrách Modré pleso (2192 m n. m.), nejvýše položené nestálé Baranie pliesko (2207 m n. m.) a Pět Spišských ples. Nad Jezerní stěnou stojí Téryho chata. Kotlina má samostatnou Dolinku pod Sedielkom. [1] [2]

Historie

Prvními známými lidmi, kteří 15. srpna 1793 vstoupili do kotliny byl anglický cestovatel Robert Townson s horským vůdcem. Horští vůdci Teodor Wundt a Jakub Horvay sem poprvé v zimě vystoupali 28. prosince 1891. [2]

Turistika

Kotlina patří mezi nejnavštěvovanější doliny ve Vysokých Tatrách. Lákadlem je kromě pěší turistiky i horolezectví ( Žlutá stěna a Žlutá věž), ale i skialpinismus (Dolinka pod Sedielkom). Ubytovací a sociální služby poskytuje Téryho chata. Z přírodních krás nejvíce přitahuje Pět Spišských ples.

Přístup

Východiskem do kotliny je Zamkovského chata, ke které se lze dostat z Hriebienka po červeném chodníku . Od Zamkovského chaty vede zelený chodník mírným stoupáním až po Velký hang pod Prostredným hrotom, kde se stoupání zvyšuje a pokračuje až k Téryho chatě.

Od Téryho chaty pokračují dvě turistické stezky:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kotlina Piatich spišských plies na slovenské Wikipedii.

  1. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-967522-7-8. S. 457.
  2. Wielka encyklopedia tatrzańska. [s.l.]: [s.n.] ISBN 83-7104-009-1. (po poľsky)
  3. Turistický sprievodca Vysoké Tatry. [s.l.]: [s.n.] 77-002-72. (po slovensky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.