Kostelec (okres Jihlava)

Název se vyvíjel od varianty Wolfram (1288), Kostelecz (1371), Wolframs (1408, 1427), Costelecz (1447), Kostelecz (1447, 1464), Costeleczy (1481) Kostelcze (1496), v Kostelczy (1509), Wolfferambs (1678), Wolframs (1718), Wolframz (1720), Wolframc (1751) až k podobám Wolframs a Kostelec v letech 1846 a 1872. Německý název Wolframs byl vytvořen genitivní příponou -s k osobnímu jméno Wolfram (Olbram) a znamenal Wolframův majetek. Český název Kostelec byl odvozen podle kostelíka, který zde stál před kolonizací vsi.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288. Počátkem 13. století procházela místy současné obce humpolecká stezka, která vedla od Humpolce přes Kostelec do Třeště a dále na jih. V Kostelci se pravděpodobně nalézal říční brod, kde tato stezka překračovala řeku Jihlavu. V jejím hraničním hvozdu se utvářelo malé strážné sídlo v podobě dvorce či statku s určitými privilegii, jež mělo udržovat průchod a zabezpečit ochranu cesty. Později se tento malý sídelní útvar rozšířil a utvořila se vesnice. O důležitosti tohoto místa nasvědčují i fortifikační znaky kostela sv. Kunhuty, jenž je umístěn na návrší nad řekou s okrouhlým valem po obvodu současné hřbitovní zdi. Tato výrazná stavba dala vesnici jméno. Obec původně nesla i název Wolframs po údajném prvním německém kolonizátoru Wolframu Schenkovi ze Schenkenberku. V roce 1513 vesnici koupilo město Jihlava.[5] Do roku 1945 byl Kostelec součástí tzv. Jihlavského jazykového ostrova s převažujícím německým obyvatelstvem. V současnosti je jedním z 24 Kostelců na území ČR.

Kostelec leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 8,5 km jihozápadně od Jihlavy, 8 km severně od Třeště, 4 km severovýchodně od Dolní Cerekve a 3 km východně od Cejle. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Kosovská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 519 metrů.[7] Nejvyšší bod, Kostelecký vrch (657 m n. m.), leží východně od obce. Jižně od obce stojí U břízy (582 m n. m.) a Bažantice (564 m n. m.) a severně od Kostelce se nachází Na šibenici (576 m n. m.). Obcí protéká Třešťský potok, na němž jižně od obce leží Luční rybník (do něhož se z východu vlévá Korunní potok) a Silniční rybník. Třešťský potok se v Kostelci vlévá do řeky Jihlavy, která tvoří západní hranici katastru. Severně od obce do se Jihlavy vlévají dva potoky.[8] Vpravo u silnice Jihlava-Kostelec kolem křížku z roku 1833 rostou dvě památné lípy (1 velkolistá a 1 malolistá).[9]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 70 domech 502 obyvatel. 186 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 308 k německé. Žilo zde 465 římských katolíků, 11 evangelíků, 19 příslušníků Církve československé husitské a 6 židů.[10]

Nejvýznamnějším podnikem v obci je známý masokombinát Kostelecké uzeniny. Masokombinát byl založen v roce 1917 na místě bývalé brusírny skla a dřeva a v současnosti je největším výrobcem uzenin v tuzemsku. Dále zde sídlí firmy AGROTEC a.s., Speed media s.r.o., AGF Food Logistics, a.s., ADÉLKA a. s., TER Jihlava s.r.o., IURIFIN, spol. s r.o., KRAHULÍK, spol. s r.o., FIRST BAY TRADING spol. s r.o., ESO-LAND, s.r.o., MISTR ŘEZNÍČEK s.r.o., GASTRO PLANÁ s.r.o.,[12] Pneu Senzory, s.r.o., JIHLAMAX, spol. s r.o., JUPITER KT Jihlava, spol. s r.o., JAMARS spol. s r. o. a JAHO Servis, s.r.o.[13] Dále se tu nachází Hotel Horal a pobočka České pošty. Služby zde poskytují zubní, dětský a praktický lékař a Charitní pečovatelská služba Kostelec.[14]

Obcí prochází silnice II. třídy č. 406 a č. 639 do Dolní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 0395 do Cejle a železniční tratě č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí a č. 227 Kostelec – Slavonice.[15] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, AZ BUS & TIR PRAHA, ČSAD Jindřichův Hradec, Radek Čech - Autobusová doprava a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Třebíč, Telč, Slavonice, Jemnice, Moravské Budějovice, Znojmo, Třeboň, Jindřichův Hradec, Dačice, Třešť, Počátky, Kamenice nad Lipou, Mrákotín, Bítov, Studená, Rohozná, Jihlávka, Batelov a Lovětín[16] a vlaky ve směrech Slavonice, Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[17] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5090 z Cejle na Špičák a zeleně značená turistická trasa.

Základní škola a Mateřská škola Kostelec je příspěvková organizace, kterou zřizuje obec Kostelec. Mateřská škola má kapacitu 48 dětí a základní škola 75 žáků.[18] Škola má jen první stupeň, na druhý stupeň žáci dojíždějí do školy v Dolní Cerekvi.[19] Místní knihovna spadá pod Městskou knihovnu v Jihlavě.

Na Silničním rybníku má svou základnu Klub vodního lyžování Slavoj Kostelec. Ke sportovnímu vyžití slouží Sportovní areál umělka. Fotbal hraje Sportovní klub Kostelec, jehož A tým hraje v roce 2014/2015 I. B třída mužů skupina A Kraje Vysočina[20] a družstvo B IV.tř. mužů, skupina A v okrese Jihlava.[21] V obci působí Sbor dobrovolných hasičů Kostelec.[22]

• Kostel svaté Kunhuty byl postaven na vyvýšeném ostrohu nad řekou Jihlavou. Samotná stavba v sobě nese typické znaky sakrálního i fortifikačního charakteru. Po obvodu současné hřbitovní zdi byl ochranný val. Původně zde stával dřevěný svatostánek, který byl v polovině 13. století nahrazen zděným. Ten byl vybudován v pozdně románském a raně gotickém slohu. Kostel byl v polovině 15. století upraven doplněním gotického polygonálního kněžiště, které nahradilo původní apsidu. Počátkem 19. století proběhlo rozšíření kostela velkou obdélnou přístavbou na západní straně, podle návrhu architekta Josefa Deweze. V současné době kostel prochází několikaletou rekonstrukcí a archeologickým průzkumem.
• Kaple Panny Marie, památka lidového stavitelství, stojí na severním návrší na okraji obce. Jedná se o jednoduchou pravoúhlou stavbu. Kaple byla postavena mezi lety 1782 až 1811 v pozdně barokním slohu. Strop zdobí štuková rozeta. Opravy kaple probíhaly v letech 1921, 1957 a 1994–1997.
• Zřícenina hrádku (tvrze) – na malém ostrohu nad vesnicí byl pravděpodobně v letech 1360–1366 vybudován hrádek, jenž měl chránit říční brod. První písemná zpráva o tomto opevněném sídle pochází z roku 1371. Hrádek zřejmě zanikl za husitských válek při opakovaném obléhání města Jihlavy vojskem Jiřího z Poděbrad, během něhož došlo k zpustošení venkova. Hrádek je i v současnosti dobře patrný. Po obvodu areálu jsou viditelné základy a kameny tvořící lícované zdi zástavby. Avšak nejzachovalejší je čelní kamenný val či rozpadlá hradba. Ještě v 19. století se v prostoru hrádku objevovaly sklepy a zdi. Kostelecké tvrziště zkoumal amatérský archeolog a velkostatkář Vilém Richlý, který své nálezy vystavoval ve svém malém muzeu na nedalekém zámku v Mirošově. Jeho pečlivá dokumentace byla odcizena rudou armádou po obsazení zámku v roce 1945. Samotný zámek byl zbourán v roce 1986.
• Zbytky vodní tvrze – v osmdesátých letech 19. století byla na Gothově louce (dnešním Kaláškově rybníce) při stavbě dráhy Jihlava - Veselí nad Lužnicí železničními staviteli odkryta a zdokumentována rozsáhlá stavba vodní tvrze. Ještě v minulém století zde stály zdi, které byly rozebrány na stavby. Tvrz byla zřejmě vypleněna a poté zapálena. Stalo se tak snad během třicetileté války.
• Kostelecký Dvůr (Vestenhof) – již ve 14. století stával pod hrádkem (tvrzí) dvůr. Jeho původní název Vestenhof byl odkazem na tvrz (německý výraz Feste = česky tvrz). V roce 1555 na dvoře hospodařil kostelecký sedlák Jan Dvořák, který si vymohl na tehdejší majitelce panství Evě z Olbramovic povolení stavby mlýna. Hrádek (tvrz) i dvůr byly od svého vzniku nedílnou součástí moravské vesnice Kostelec, i když byly postaveny na českém území. Po husitských válkách se začalo rozlišovat, co patří k Čechám a co k Moravě. V současné době spadá Kostelecký Dvůr pod sousední obec Cejli.
• Lochy – podzemní sklípky sloužily a dodnes stále slouží pro uchovávání potravin v chladu. Jejich počátek vzniku lze vysledovat do pozdně středověké kolonizace, kdy byly součástí statků. Tyto lochy se v Kostelci nalézají snad na každém kroku. Nejzachovalejší jsou však v centru obce.
• Krucifix u silnice do Jihlavy z roku 1833
• 2 lípy u krucifixu s obvody kmenů 280 a 292 cm
• Dubová alej u silnice k nádraží
• Boží muka na hřbitově
• Boží muka u domu čp. 86

• Franz Köttner (1864–1931), starosta obce, zemský poslanec
• André Spitzer (1926–2012), poslední předválečný člen jihlavské židovské komunity a syn bývalých spolumajitelů kostelecké továrny na uzeniny. Přežil koncentrační tábory Osvětim, Kaufering a Dachau. Spitzerovy vzpomínky jsou zachyceny nadací režiséra Stevena Spielberga.

• 
  centrum obce
• 
  kostel svaté Kunhuty
• 
  kaple Panny Marie
• 
  hostinec Na Zatáčce
• 
  samoobsluha