Kostel svatého Vavřince (Malhostovice)
Filiální kostel svátého Vavřince se nachází v obci Malhostovice, okres Brno-venkov. Z hlediska církevní správy přísluší k farnosti Drásov, děkanát Tišnov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel svatého Vavřince v Malhostovicích | |
---|---|
Kostel svatého Vavřince | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Malhostovice |
Souřadnice | 49°20′1,65″ s. š., 16°30′10,39″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | tišnovský |
Farnost | Drásov |
Další informace | |
Kód památky | 46109/7-808 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Kostel se poprvé připomíná v zápise z 20. února 1407. Založen byl však pravděpodobně již ve 13. století, nejpozději na přelomu 13. a 14. století. Přibližně do roku 1590 býval kostelem farním. K raně gotickému jádru (presbytář a loď kostela), byla přistavěna v posledním desetiletí 15. století pozdně gotická sakristie. V roce 1834 byl kostel pro svůj zchátralý stav stržen, aby uvolnil místo kostelu novému. V květnu onoho roku položen základní kámen a 28. června 1835 nový kostel vysvěcen.
Po zrekvírování zvonů během 1. světové války (dva zvony) a posléze i 2. světové války (všechny čtyři zvony) jsou nyní na věži tři zvony. Umíráček 1943 (60 kg) z náhradního kovu, Sv. Vavřinec 1959 (532 kg) tón a1, Panna Maria 1959 (260 kg) tón c2
Vnitřní vybavení
Obětní oltář zhotovil v roce 2004 malhostovický stolař Jaroslav Hoblinka Koláček. Hlavní oltář, podle původního "Franta Moltz Tischler zu Miiglitz 1733" s prastarou soškou Panny Marie s Ježíškem (darovaného z kostela v Brně-Zábrdovicích), vyrobil v roce 1926 Bohumil Bek z Kutné Hory. Varhany pochází od varhanního mistra Svítila z Nového Města (1856), kostelní lavice z roku 1992 od Josefa Sedláčka z Malhostovic, mramorová křtitelnice z roku 1904. Obraz patrona kostela sv. Vavřince nad hlavním oltářem vytvořil brněnský malíř Šťastný (1858), boční oltář s obrazem sv. Cyrila a Metoděje je od malíře Josefa Zeleného z Brna (1863). Obrazy Křížové cesty malované na plechu pochází asi od otce akademického malíře Norberta Pokorného z Tišnova. Na kazatelně jsou vyobrazeni čtyři evangelisté – Matouš, Marek, Lukáš a Jan. Nad hlavním vchodem je umístěn obraz Panny Marie a sv. Šebestiána, který maloval Norbert Pokorný (1910). U zadního vchodu je obraz sv. Františka z Assisi. Poutní socha Pany Marie pochází od brněnského sochaře Františka Danii z roku 1905, v chrámu je také socha sv. Barbory a sádrové sochy Božského Srdce Páně 1916, Krista Vykupitele, sv. Antonína a sv. Terezičky od Ježíše. Betlém z roku 1939 se šesti sádrovými sochami a voskovým jezulátkem pochází z drásovského kostela.
O vysoké řemeslné úrovni středověké architektury vypovídá, napravo od oltáře ve zdi umístěná, kamenná schránka na úschovu nádoby s hostiemi (sanktuárium). Je to schránka ve tvaru hranolové niky opatřená závěsy na dvířka, nad nimiž se zvedá štít ve tvaru oslího hřbetu, zakončený pisánským křížem.
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-04]. Identifikátor záznamu 158590 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons