Kostel svatého Vavřince (Kuressaare)

První kostel byl pravděpodobně dřevěný postavený v 16. století v severní části zámeckého parku. Tento předpoklad potvrzuje pomník postavený v roce 1861 ze starých náhrobků, které tam byly vykopány.[2] Doložen je požár kostela v roce 1612, kdy při útoku švédských vojsk hořelo celé město.

Kdy byl postaven kamenný kostel není přesně známo, nicméně v sakristii je ve zdivu kámen se dvěma erby a s letopočtem 1637[1] a písemné záznamy zmiňují datum 1634.[2] Kostel byl jednolodní na půdorysu obdélníku s dřevěným stropem a kamennou věží. V roce 1710 za Velké severní války kostel vyhořel.[3] Obnova trvala od roku 1726 až do roku 1733.[2] Kostel byl už vysvěcen v roce 1729. Během rekonstrukce byla postavena kruchta. V roce 1828 byl znovu zničen při požáru města. V letech 1829–1835 byl obnoven pod vedením architekta Heinricha Löwenera. Kostel byl přestavěn v neoklasicistním slohu.

Jednolodní orientovaná zděná stavba zakončená čtyřbokým závěrem. Kněžiště je od lodi odděleno vítězným obloukem a je užší a nižší než loď. Střecha je dvojhřebenová sedlová. K západnímu průčelí je přistavěna věž vysoká cca 38 m.[1] Okapní strany kostela měly prolomena obdélná vysoká okna. Na jižní straně je předsazena vstupní předsíň. Závěr je osvětlen dvěma okny ve východním průčelí a jedním na jižní straně. Obdélná okna jsou ukončena obloukem. K závěru na severní straně je přistavěna sakristie. Kostel je zdoben pouze profilovanou střešní římsou, fasády jsou bílé, střecha červená. Vitráže byly doplněny v letech 2000–2001.[1]

Hranolová věž na čtvercovém půdorysu je ukončena korunní profilovanou římsou a jehlovou střechou. Pod hlavní římsou jsou vsazeny pod půlkruhy ciferníky věžových hodin. Hodiny byly instalovány v roce 1860. Jehlová střecha byla inspirována střechami v Petrohradu.[2][4] Na špici věže je větrná korouhev s třemi daty 1774, 1835 a 1933, které se týkají výstavby a opravy věže.

Interiér je velmi prostý. Loď má dřevěnou klenbu a po stranách na sloupech galerie vybíhající z kruchty. Oltář v kněžišti se nachází mezi okny závěru. Oltářní obraz namaloval malíř Carl Siegismund Walther (1783–1866).[3] Na evangelijní straně v lodi před vítězným obloukem je vyvýšená kazatelna. Kazatelu a oltář navrhl Ludwig von Maydell (1795 - 1846). Na epištolní straně středověká křtitelnice z 14.[2] nebo 15.[3] století, která byla přenesena ze ničeného kostela z Anseküla. Na kruchtě se nacházejí varhany z roku 1881 byly postaveny firmou Sauer z Frankfurtu nad Odrou.[2] Kostel byl opravován v letech 1901, 1922, 1960, 1967, 1974–1976 (odstraněna balustráda kolem oltáře, postaven nový oltář a nově pokryt strop), v roce 1980 byla opravena věž a v roce 1981 zavedeno ústřední topení. V letech 2002–2008 proběhly rozsáhlé opravy. Např. v roce 2006 opraveny dřevěné galerie napadené červotočem, 2008 byly opraveny varhany a rekonstrukce stropu.[5][6][7]

• 
  Kostel svatého Vavince
• 
  Interiér
• 
  Oltář v roce 2009 době opravy kostela