Kostel svatého Urbana (Karlovy Vary)

Kostel svatého Urbana je nejstarší zachovanou církevní stavbou na území Karlových Varů.[1] Nachází se ve čtvrti Rybáře. Byl postaven po roce 1500 na místě staršího kostela, který pocházel snad již z 10. století,[2] a stavitelé přitom zřejmě využili některé z prvků původní stavby.[3] Kostel je chráněn jako kulturní památka.[4]

Kostel svatého Urbana
Opravený kostel sv. Urbana v roce 2020
Místo
StátČesko Česko
Souřadnice50°13′59,52″ s. š., 12°51′1,01″ v. d.
Architektonický popis
Stavební slohgotický s pozůstatky starší románské stavby
Výstavba16. století
Další informace
Kód památky32766/4-902 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poslední oprava kostela však byla provedena v roce 1965, poté jen postupně chátral. Počátkem 90. let se změnil v rozbořenou ruinu bez střechy, oken i dveří. Od roku 2009 však díky aktivitě Sdružení pro záchranu kostela sv. Urbana v Karlových Varech probíhá jeho obnova.

Historie

Kostel byl vystavěn neznámým stavitelem v pozdně gotickém slohu. Kostel je poprvé zmiňován v první polovině 16. století a k roku 1541 je zde zmiňován kněz sloužící ranní mše. Další písemná zmínka pochází z roku 1550, kdy jistý Stephan ve své nadaci karlovarskému špitálu sv. Ducha určil, že část úroků má jít též na údržbu kostela sv. Urbana v Rybářích.[5]

Stav kostela v roce 2013

Význam kostelíka se upevnil v roce 1711, kdy byl sv. Urban provolán patronem karlovarských pramenů. Na počátku 19. století byla stavba upravena v empírovém slohu. V roce 1818 byly strženy chór a předsíň a poté, co kostel poškodila vichřice v roce 1820, proběhla renovace v letech 1832–1833 a kostel byl znovu vysvěcen. Další všeobecná renovace proběhla v roce 1879. Kostel má polygonální kněžiště, které od jednolodního prostoru s téměř čtvercovým půdorysem odděluje triumfální oblouk, po jehož stranách se nacházejí dvě niky. Ve 30. letech 20. století mezi vybavení kostela patřily gotická dřevěná soška sv. Urbana (kolem roku 1500) a barokní dřevěná soška s tématem nešpor.[6]

Když byl na začátku 20. století v Rybářích postaven Kostel Povýšení svatého Kříže, ztratil kostel sv. Urbana na významu a počítalo se s jeho demolicí.[2]

V letech 1938-1939 byl kostel přeměněn na památník obětem 1. světové války. Po připojení pohraničí k nacistické Říši se stal německým Památníkem národního osvobození, po roce 1948 Památníkem Rudé armády. Při rekonstrukci probíhající od roku 2009 se pozůstatky žádného z památníků nenašly.[7]

V roce 1982 proběhl stavebně historický a archeologický průzkum, při němž bylo zjištěno, že pískovcová ostění a triumfální oblouk ukazují na románský původ památky. Původní kostel zřejmě nebyl zcela zbořen a novější stavba využila některé jeho části.[3]

Reference
  1. KRČMÁŘ, Luděk; PROCHÁZKA, Zdeněk; SOUKUP, Jan. Zničené kostely. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2004. ISBN 80-86125-46-7.
  2. Kostel sv. Urbana v Rybářích [online]. Město Karlovy Vary. Dostupné online.
  3. Rybáře - Sv. Urban [online]. Zanikleobce.cz, 2008-5-29. Dostupné online.
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-12]. Identifikátor záznamu 144366 : Kostel sv. Urbana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  5. GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). Příprava vydání Anna Gnirs. 2. vyd. München: R. Oldenbourg Verlag, 1996. ISBN 3-486-56170-7. Kapitola Fischern (Rybáře), s. 35. (německy)
  6. GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). Příprava vydání Anna Gnirs. 2. vyd. München: R. Oldenbourg Verlag, 1996. ISBN 3-486-56170-7. Kapitola Fischern (Rybáře), s. 36. (německy)
  7. Milan Lašťovka; Ing. František Jedlička. Pomník Obětem 1. světové války, 2. světové války a Rudé armádě [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-01-23]. Dostupné online.

Literatura
  • GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). Příprava vydání Anna Gnirs. 2. vyd. München: R. Oldenbourg Verlag, 1996. ISBN 3-486-56170-7. Kapitola Fischern (Rybáře), s. 34–36, obr. 59-69. (německy)
  • Wirth, Zdeněk a kol.; Umělecké památky Čech, Nakladatelství ČSAV, Praha, 1957
  • Poche, Emanuel a kol.; Umělecké památky Čech P/Š, svazek třetí, Academia, Praha, 1980
  • KOUTEK, Tomáš. Zapomenuté české kostely : po stopách umírající krásy. Praha: Brána, 2011. 219 s. ISBN 978-80-7243-553-1. Kapitola Kostel sv. Urbana – Karlovy Vary / Rybáře, s. 199–201.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.