Kostel svatého Stanislava (Mořina)

Roku 1353[2][3][4] (1352[5], 1356[6]) je kostel poprvé zmiňován, a to jako farní.[3] V roce 1387 daroval král Václav IV. kostel karlštejnské kapitule.[5] Kostel byl barokně přestavěn v 18. století a z této doby pochází i většina jeho vitřního vybavení. Hlavní rokokový oltář je z roku 1749 (nese obraz svatého Stanislava a je signován Josefus Splíchal[5]),[3] varhany varhanáře Antona Reisse přibližně z roku 1775,[7] rokoková kazatelna je z 2. poloviny 18. století,[5] dřevěné barokní sochy svatého Jana a svatého Pavla pocházejí rovněž z poloviny 18. století,[5] i křtitelnice s pozdně barokním víkem je z 2. poloviny 18. století,[5] boční oltáře Panny Marie a svaté Anny pak z 19. století.[2]

V 50. letech 20. století byla vyměněna střecha a kupole kostela, v 90. letech 20. století pak proběhla rekonstrukce, při které byla mimo jiné odhalena dvě (tři[6]) gotická okénka v presbytáři a zděný gotický portál na jižní straně stavby.[5]

Od roku 1958 je celý areál kostela chráněn jako kulturní památka.[1]

Areál, který je pod památkovou ochranou, zahrnuje kromě samotného kostela také hřbitov a ohradní zeď s barokní branou.[1]

Kostel je jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu, s trojbokým presbytářem a navazující obdélníkovou (čtvercovou[2]) sakristií. Na západní straně je umístěna hranolová věž.[3] Loď je završena plochou klenbou s lunetami, presbytář je zaklenut plackou s konchou a sakristie rovněž plackou.[5]

Pilířová brána má nástavec s oválným otvorem s klenákem a je zdobena volutami. Před ní jsou vysazeny dvě památné lípy.[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Stanislava na Wikimedia Commons