Kostel svatého Petra a Pavla (Těšnovice)

Poprvé je kostel písemně připomínán v roce 1344, kdy papež Kliment VI. jmenoval těšnovického faráře Jaroslava, syna Vojslavova, olomouckým kanovníkem. Ze zápisu z roku 1403 je zřejmé, že k faře náležel i dvůr.[3] V roce 1643 Švédové vypálili faru a vyloupili kostel včetně zvonů. Kostel utrpěl a jeho oprava skončila teprve po sto letech. V roce 1741 byl znovu vysvěcen. Na jižní straně kostela jsou umístěny sluneční hodiny s datem 1802, rozděleným do dvou cifer citátem z Listu Galatským svatého Pavla z Tarsu: "Pokud máme čas, prokazujme dobro všem".[4] Hodiny s azimutem stěny 20° jsou svislé a mají rozměr 2,5 × 1,5 m².[5] Roku 1861 byla samostatně stojící věž zvonice (stojí cca 7 metrů od budovy kostela) zvýšena a roku 1889 byla obnovena věžní báň. Původ křížové cesty v obci potvrzují listiny z roku 1884.

Duchovním správcem je administrátor excurrendo farnosti Kvasice R. D. Mgr. Marek Franciszek Jarosz.

O soše sv. Floriána je první písemná zmínka z roku 1775, kdy těšnovičtí konšelé podali stížnost u kroměřížského magistrátu na svého faráře Valentina Richtra za neoprávněné užívání pozemku nazývaného Vinohrádek a zahrady. Jedná se o sochu umístěnou na čtyřbokém na bocích projmutém podstavci, který vyrůstá z obdélníkové základny se zaoblenými rohy. Ukončení podstavce tvoří římsa s hořícím domem. Na střeše domu stojí v plamenech postava světce v mírně podživotní velikosti a vylévá z vědra vodu do plamenů. Socha původně stávala vlevo od silnice mezi Těšnovicemi a Těšany v lokalitě Ostré hory.