Kostel svatého Petra a Pavla (Byšičky)

Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický filiální kostel v Byšičkách, patřící do farnosti Lázně Bělohrad. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Petra a Pavla
pohled od severozápadu
Místo
StátČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
ObecLázně Bělohrad
Souřadnice50°25′8,38″ s. š., 15°36′36,02″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátjičínský
FarnostLázně Bělohrad
UžíváníŘímskokatolická církev
Další informace
Kód památky35003/6-1230 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Poprvé je kostel v Byšičkách písemně zmiňován v roce 1267, kdy na návrší stojí románský kostelík. Obec je poprvé písemně zmíněna v roce 1318. Obec zanikla za třicetileté války a zbyl z ní pouze kostel. Výraznější stavební opravou prošel kostel v roce 1718. V letech 1851–1880 žil u kostela poslední z českých poustevníků Augustýn Hoření. Na konci 20. století byla provedena celková rekonstrukce kostela a opravena i křížová cesta vedoucí ke kostelu. U kostela se rozkládá hřbitov, kde je pochován např. hudební skladatel Karel Moor, spisovatelka Leontýna Mašínová nebo herec Jiří Letenský. Byšičky údajně inspirovaly básníka Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile,[2] ovšem podle jiné hypotézy jako inspirace pro místo děje uvedené balady posloužil hřbitov u kostela svaté Maří Magdalény ve Velharticích na Klatovsku.[3]

Architektura

Z původního románského kostelíka se zachovala jen apsida za oltářem. Ve 13. století byl přistavěn presbytář, v roce 1720 loď a v roce 1850 věž. V roce 1854 nechal kostel opravit majitel panství Alfons Aichelburg.

Bohoslužby

V Byšičkách se konají každoročně v červnu hojně navštěvované a oblíbené poutě.[kdy?]

Galerie

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-04-09]. Identifikátor záznamu 146749 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. MITROFANOVOVÁ, Markéta. Erbenovo rodiště: tady vznikla Kytice a další balady. Novinky.cz [online]. 2020-11-29 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
  3. KUNCOVÁ, Monika. Psi vyli divnou věc: žetě nablízku umrlec! Tajemství děsivého hřbitova z Erbenovy balady. Novinky.cz, Právo [online]. 2020-08-09 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.