Kostel svatého Jiljí (Dolánky)

Kostel svatého Jiljí v Dolánkách je raně barokní bezvěžový kostel tvořící dominantu obce severně od Doksan stojící na návrší nad pravým břehem řeky Ohře. Býval obklopen hřbitovem,[1] ze kterého se dochovalo jen několik málo náhrobků. Zchátralý a neužívaný kostel je součástí barokního areálu, od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2]

Kostel svatého Jiljí
v Dolánkách nad Ohří
Zchátralé průčelí kostela sv. Jiljí
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecDolánky nad Ohří
Souřadnice50°28′19,66″ s. š., 14°9′45,6″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
FarnostDolánky
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Dolánky
Architektonický popis
ArchitektAntonio della Porta
Stavební slohbaroko
Výstavba1675
Specifikace
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
AdresaU Státní silnice, Dolánky
Kód památky23658/5-2003 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kostel na pohlednici z roku 1906
Barokní areál kostela sv. Jiljí v Dolánkách
Vstupní portál kostela sv. Jiljí

Původně na jeho místě stál zřejmě již ve 13. století malý gotický kostel. Ten byl poškozen v průběhu třicetileté války a nahrazen v roce 1675 novou stavbou filiálního kostela. Kostel byl filiálním až do zrušení doksanského kláštera, kdy byl povýšen na farní kostel. Jeho autorem byl zřejmě Antonio della Porta,[1] který je zároveň autorem řady raně barokních sakrálních staveb v širším okolí. Až do roku 1945 byl udržovaný, ale po II. světové válce, po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva, začal postupně chátrat. Po roce 2000 byla vyměněna střešní krytina.[3]

Architektura

Závěr kostela sv. Jiljí

Je kostelem jednolodním, podélným s odsazeným presbytářem, který je polygonálně uzavřen. U presbytáře jsou přízemní přístavky. Průčelí kostela je trojdílné se dvěma dvojicemi pilastrů v obou dolních pořadích. Štít kostela je široký, má trojdílné okno a trojúhelný vrchol. Kamenný portál kostela má v nadpraží letopočet 1675 (datum výstavby) a rozeklaný štítek s oválnou kartuší. Na bocích kostela jsou vysoké pilastry. Na presbytáři zvenčí se nacházejí lizénové rámce.[1]

Uvnitř kostela je valená klenba s lunetami mezi pásy na vysokých pilastrech se s bohatě plastickými hlavicemi, nachází vyložená, zalamovaná římsa a četné štukové plastiky andělů i ornamentálních motivů.[1]

Vybavení

Hlavní oltář portálový barokního typu z období výstavby kostela okolo roku 1675. Je proveden v černo-zlatém boltcovém slohu. Je opatřen čtyřmi sloupky, segmentovou římsou, dvěma sochami po stranách a dalšími pěti plastikami na římse. Titulní oltářní obraz byl přemalován v roce 1828. Tabernákl je pozdně barokní z roku 1768 a jeho dvířka jsou opatřena bohatě plastickým reliéfem. Boční oltáře sv. Norberta a sv. Pankráce jsou také z období kolem roku 1675 a jsou také stejného slohu jako hlavní oltář, ale mají jen dva sloupky. V segmentových štítcích bočních oltářů jsou boltcové kartuše a po stranách boltcová křídla. Lavice jsou dřevěné z 2. poloviny 17. století. Na jejich vykrajovaných bocích se nacházelí zlacené boltcové lemy. Varhany jsou pozdně barokní z roku 1765 a opatřeny jsou bohatě řezanými křídly a zlacenými rokaji, mřížkami a kartušemi. Zpovědnice jsou také pozdně barokní z roku 1774. Mají zvlněné průčelí a vzdutou římsu; jejich dvířka jsou vykládaná rokajovými útvary. Stojan na svíčky z 18. století je železný, tepaný. Je opatřen dvěma kruhy na třech křídlech a jeho horní část je otočná. Kamenná renesanční křtitelnice z roku 1580 stojí na balustrové noze a podstavci s volutami. Jsou na ní reliéfy akantů, nádrž s vysokým profilovaným okraje, a je opatřena víkem mladšího data s plastikou sv. Jana Křtitele. Renesanční kamenná kazatelna z roku 1596 pochází od Š. Bohdala. Její hladká balustrová noha spočívá na podstavci pozdně gotických tvarů; polygonální řečniště má nápisy a reliéfy na mušlovitém dně. V kostele, v nice na levé straně lodi, se nachází pozdně gotická dřevěná socha Piety z 1. poloviny 16. století, která je nově polychromovaná. Dalšími dvěma plastikami jsou: socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století a barokní Kristus na kříži, také z 18. století. Dva bohatě řezané rokajové rámy s ostatky a zasklenými obrázky Svaté rodiny a sv. Jana Nepomuckého jsou pozdně barokní ze 2. poloviny 18. století. Obrazy: Nevěřící Tomáš, Nanebevzetí Panny Marie, Řádový světec s Madonou a andělem, sv. Magdaléna a Světec s andělem jsou vesměs barokní díla ze 17.-18. století. Křížová cesta v lodi kostela pochází z 19. století.[1]

Okolí kostela

Bývalá fara v Dolánkách

U kostela, jako součást barokního areálu, stojí čtyřboká zvonice. Tato barokní stavba má půlkruhově sklenutá okna a stanovou střechu s lunetami. Bývalá fara, která již není ve vlastnictví farnosti, je pozdně barokní z let 17881791. Je obdélná, patrová s mansardovou střechou. Má zkosená nároží a na průčelí pilastry vymezené osové pole s obkloukovou římsou.[1]

Odkazy

Reference

  1. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Dolánky /Litoměřice/, s. 290.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 134671 : Kostel sv. Jiljí, Dolánky nad Ohří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice, Dolánky nad Ohří – kostel sv. Jiljí

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.