Kostel svatého Jana Křtitele (Radomyšl)

Kostel svatého Jana Křtile u Radomyšli je římskokatolický filiální kostel v radomyšlské farnosti v okrese Strakonice. Nachází se na návrší jihovýchodně od městečka, odkud k němu vede křížová cesta. Postaven byl na místě starší stavby v letech 1733–1738. Kostel s přilehlým hřbitovem je chráněn jako kulturní památka.[1]

Kostel svatého Jana Křtitele u Radomyšli
Kostel svatého Jana Křtitele
Místo
StátČesko Česko
krajJihočeský
okresStrakonice
ObecRadomyšl
Souřadnice49°18′48,59″ s. š., 13°56′28,99″ v. d.
Kostel svatého Jana Křtitele
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
Vikariátstrakonický
FarnostRadomyšl
Statusfiliální kostel
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba1738
Další informace
Kód památky21079/3-4330 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podle pověsti byla předchůdcem kostela středověká kaple. Na jejím místě nechal farář Mikuláš Křížek po polovině šestnáctého století postavit zděný kostel s pěti kapličkami a poustevnou. V osmnáctém století už malý kostel nestačil velkému zájmu poutníků, a proto velkopřevor johanitů Gundakar Poppo z Ditrichštejna nechal v roce 1733 na místě starého kostela postavit nový kostel v barokním slohu. Plány navrhl italský architekt Giuseppe Bartolomeo Scotti, ale vlastní stavbu řídil Anselmo Lurago. Práce na kostele byly dokončeny v roce 1738 za velkopřevora hraběte Františka Antonína Ignáce z Königseggu. Benedikci provedl dne 5. října 1738 Zdeněk Jiří Chřepický z Modliškovic.[2]

Vstup v západním průčelí
Konkávní zkosení nároží presbytáře

Od dokončení nebyly v kostele provedeny žádné výraznější architektonické úpravy, pouze v letech 1895 a po roce 1995 proběhly rekonstrukce. Výjimečnou akustiku využívají hudebníci a v okolí se roku 1994 natáčely závěrečné scény pohádky Princezna ze mlejna.[2]

Stavební podoba

Návrší s kostelem jihovýchodně od městečka vytváří významnou krajinnou dominantu.[2] Chrámová loď má eliptický půdorys. Na západě k ní přiléhá stejně vysoká předsíň a na opačné straně pravoúhlé kněžiště. Fasády budovy jsou členěné pilastry s římsovými hlavicemi a nároží presbytáře mají konkávní úpravu. Západní průčelí je zdůrazněné mělkým rizalitem se vstupem, nad kterým je umístěn erb Gundakara z Ditrichštejna. Uvnitř kostela se nachází valeně klenutá kruchta podklenutá plackovou klenbou. Placková klenba byla použita i v presbytáři a loď je zaklenutá klenbou s výsečemi.[3]

Vybavení

Monumentální portálový oltář pochází z první poloviny osmnáctého století. Doplňují jej sochy svatého Vojtěcha, svatého Jana Nepomuckého, svatého Petra a svatého Pavla.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-07]. Identifikátor záznamu 131942 : Kostel sv. Jana Křtile. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Kostel sv. Jana Křtile [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.
  3. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radomyšl, s. 206.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.