Kostel svatého Jana Křtitele (Kaštel Stari)
Kostel svatého Jana Křtitele v Kašteli Starém (chorvatsky Crkva sv. Ivana Krstitelja u Kaštelu Starom) je římskokatolický farní kostel s prvky barokního slohu ve středu chorvatské obce Kaštel Stari.[1] Je chráněn jako kulturní památka.[2]
| Kostel svatého Jana Křtitele v Kašteli Starém | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Chorvatsko |
| Souřadnice | 43°32′59″ s. š., 16°20′36″ v. d. |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1714 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Popis stavby
Dle nápisu na kamenné desce nad západním portálem byl kostel postaven v roce 1714 na náklady místních obyvatel a je zasvěcen svatému Janu Křtiteli.[1] Kostel byl vystavěn z pravidelných kamenných bloků na základech původního menšího kostela z konce 16. století.[1]
Kostel je jednolodní stavba s podélným půdorysem a obdélníkovou apsidou.
Je orientován východo-západním směru a nachází se západně od historického jádra města. V roce 1733 byla podél jižní stěny apsidy postavena sakristie a v roce 1759 byla při severní zdi postavena kaple Panny Marie Růžencové.
Hlavní portál je poměrně prostý, z jednoduchých profilů, na západním průčelí nad nímž jsou dvě rozety a zvonička. Na severní a jižní stěně kostela jsou oválná okna. Kostel má pět barokních oltářů. [2]
Původní kostel na konci 16. století
Archeologické práce z roku 1990 potvrdily, že současný kostel byl postaven na základech staršího kostela. Uvnitř kostela jsou náhrobky ze 17. století s nápisy a vyobrazeními šavlí, palcátů a seker, které svědčící o pohnuté minulosti místa. Postavili ho Franjo a Ivan Cipiko, vnuci Coriolana Cipika, zakladatele Kaštelu Starého. [1]
Nový kostel
Nový bohatě zdobený honosný, reprezentativní kostel v barokním slohu byl vysvěcen v roce 1723, o čemž svědčí nápis na desce postavené nad vchodem do sakristie. Je vyzdoben štukem, oltářními obrazy, mramorovými a dřevěnými plastikami, oltáři z vícebarevného mramoru, stříbrnými svícny, lustry, kanonickými deskami a votivními dary stříbra a zlata.[1] Všechny oltáře jsou uvedeny v soupisu kostela z roku 1759. Podél stěn jsou umístěny čtyři oltáře, dva bokem v severním a jižním směru a další dva čelně ve vztahu k hlavnímu oltáři. Mají výrazné barokní stylistické rysy. Hlavní oltář je zasvěcen Nejsvětější svátosti a sv. Jana Křtitele, boční oltáře jsou zasvěceny Panně Marii Růžencové a sv. Felicii (do roku 1806 Panně Marii milosrdné). Čelní oltáře, umístěné vedle apsidy kostela, jsou zasvěceny svaté Heleně (vpravo) a sv. Rochovi (vlevo). Všechny jsou zdobeny velkými oltářními obrazy, které byly zakoupeny v době vzniku oltáře.[1]
Oltář svatého Felixe namaloval v roce 1800 Petar Bezzi z Korčuly.
Ochrana
Kostel je chráněn je zapsán jako nemovitý kulturní statek, klasifikovaný jako „církevní architektonické dědictví“ pod označením Z -3335. [2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crkva sv. Ivana Krstitelja u Kaštel Starom na chorvatské Wikipedii.
- Don Frane Ivasović, Kaštel Stari crtice iz njegove povijesti i života, Dugi Rat, 2001, MH Kaštela, ISBN 953-6370-12-3
- Kaštel Stari, Crkva sv. Ivana Krstitelja Ministarstvo kulture RH. Arhivirano 30. lipnja 2020. Pristupljeno 30. lipnja 2020. Sadržaj preuzet uz dopusnicu.