Kostel svatého Havla (Hošťalovice)

Kostel stojí na jižním okraji Hošťalovic při silnici III. třídy 33744 na mírné vyvýšenině, kdysi opatřené příkopem, který je dones patrný na severní straně. Místo, kde kostel stojí, nebylo jeho zřizovateli vybráno náhodně. U západní strany kostela byla křižovatka důležitých stezek. Dnešní silnice vedoucí přes Březinku a Bílý Kamen kopíruje původní středověkou stezku od kostela směrem na západ k Čáslavi, druhá stezka, které se říkávalo "Ronovačka", vedla jižním směrem, Vícemilickým průsmykem, přes Licoměřice (tehdy Vícemilice) do Ronova nad Doubravou. Obě tyto stezky tvořily větve důležité obchodní, tzv. Libické stezky, spojující Čechy s jižní Moravou. Od kostela směrem východním vedla další stezka, kterou kopíruje dnešní silnice do Heřmanova Městce. Tato stezka tvořila, s již popsanými stezkami, spojnice mezi Libickou stezkou a nejvýznamnější obchodní, tzv. Českou stezkou, někdy též nesprávně nazývanou Trstenickou stezkou, spojující Čechy, Moravu a navazující na Dunajskou stezku. Stopy toho, že před kostelem byla v minulosti tak významná křižovatka obchodních stezek, však již nejsou patrné. "Ronovačka" vzala za své při scelování polí do gigantických lánů a z mapy zmizela kolem roku 1975. Její poslední zbytky jsou patrné jen v lesních porostech v průsmyku nad Licoměřicemi.[2][3]

Podle slohu rané gotiky vše nasvědčuje tomu, že byl kostel postaven kolem roku 1300. Přesný rok ani zřizovatele, či stavitele se nepodařilo zjistit. První písemná zmínka je z roku 1390, že jmenuje se Petr pleban kostela v Hošfalovicích, který místo své směnil s Mikulášem plebánem kostela v Stusyni u blízkého Ronova. V dobách husitských válek a pobělohorské době Hošťalovická i Turkovická plebánie zanikly. Kostel pustl a upadal v zapomnění. Až v roce 1720 se snažil majitel podhořanského panství zřídit v Hošťalovicích faru, ale církevní administrativa rozhodla zřídit farní kostel v Turkovicích a kostel v Hošťalovicích se stal kostelem filiálním. V první polovině 19. století kostel opět chátral. Poslední bohoslužba se zde konala v roce 1845. Všechen cenný inventář byl převezen do Turkovic. Rozsáhlé opravy a dostavba proběhly až v druhé polovině 19. století. Za finančního přispění farníků z Hošťalovic, Březinky, Bílého Kamena, Licomělic a Holotína práce realizoval a řídil stavitel Jan Voleník z Choltic. Obnovený kostel byl znovu vysvěcen 23. října 1876. V roce 1901 byla vyměněna značně poškozená původní šindelová krytina za cementové tašky a věž byla opatřena plechovou střechou. Během první světové války ale kostel opět pustl. Katastrofou byla vichřice, která se obcí prohnala 15. srpna 1922. Značně poškodila střechu kostela a zcela strhla střechu věže i s krovy. Díky sbírkám a obětavosti farníku se podařilo kostel opět opravit. K dalším opravám a údržbě došlo až v roce 1957. Opět díky finančním sbírkám byl opraven zcela zpustlý interier. Byla zavedena elektřina, byl pořízen postranní oltář, obrazy křížové cesty, harmonium a byl opět zprovozněn kůr. Nejrozsáhlejší opravy exteriéru i interiéru proběhly v letech 1991-1996. Dne 14. listopadu 1993 byl kostel sv. Havla znovu vysvěcen královéhradeckým biskupem Karlem Otčenáškem.[6][4][7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Havla na Wikimedia Commons