Kostel svatého Havla (Chotýšany)

Kostel svatého Havla v Chotýšanech je kostel, který stojí u silnice směrem na Takonín a je zapsán jako památka od 3. 5. 1958.[1] První písemná zmínka je z roku 1350[2], ale jeho počátky jsou ve farní kronice připomínány již v roce 1315. Přilehlý hřbitov je zmiňovaný roku 1357.[3]

Kostel svatého Havla
kostel sv. Havla se zastávkou
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Benešov
Obec	Chotýšany
Souřadnice	49°44′39″ s. š., 14°49′3″ v. d.
Základní informace
Církev	Římskokatolická
Provincie	Česká
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Vikariát	Benešovský
Farnost	Bystřice u Benešova
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Výstavba	14. století
Další informace
Kód památky	35288/2-60 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Současná podoba kostela je z 1884[4], kdy proběhla částečná přestavba. Roku 1897 poškodil věž kostela požár.[2], ale ještě téhož roku byla věž, která stojí na západní straně kostela a měří 45 metrů opravena. V roce 1962 byly do věže kostela zavěšeny dva zvony, které byly převezeny z dřevěné zvonice bývalého kláštera Kajetánů na Malé Straně.[4] Menší zvon váží 245 kg a pochází z roku 1495 a větší váží 1380 kg a je z roku 1593. Autorem většího zvonu je Jan Kryštof Löffler se synem Kryštofem a jeho plášť je ozdoben renesančními reliéfy.[4] V roce 1907 nechala obec do věže instalovat hodinový stroj s ciferníkem na jižní straně. Stroj vyrobila a zabudovala firma Ludvík Heinz z Prahy.[4] Po opravě byl v roce 2012 znovu zavěšen křišťálový lustr, který byl poškozen v roce 2000 při požáru jižního oltáře. Celý lustr se prý skládá z téměř sedmi tisíc ozdob.[5] V kostele se nachází varhany z roku 1888 od kutnohorského stavitele Antonína Mölzra.[4]

Před kostelem stojí ve výklenku barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1794.

V kostele je náhrobek rytíře Viléma z Ostředka († 1594)[4] a náhrobní kámen z roku 1880, který nechal udělat hrabě Zikmund Berchtold a kde jsou pochováni jeho šlechtičtí předkové, členové rodu Vratislavů z Mitrovic a jejich příbuzný rytíř Jan Jeník z Bratřic. Jejich tělesné pozůstatky byly původně pochovány v hrobech kolem kostela.[4] Venku u věže kostela je náhrobek Adama Františka hraběte z Vrtby († 3. září 1807 Vídeň).[4]