Kostel svatého Gotharda (Hořice)
Kostel svatého Gotharda je římskokatolický, orientovaný, filiální kostel v Hořicích. Je chráněn od 27. 12. 2005 jako kulturní památka České republiky.[1] Kostel je situován uprostřed hřbitova ohrazeného zdí na návrší nad obcí a je krajinnou dominantou území jihovýchodně od Hořic. Součástí areálu je 52 náhrobníků.
Kostel svatého Gotharda | |
---|---|
Kostel svatého Gotharda | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Královéhradecký |
Obec | Hořice |
Souřadnice | 50°21′51,46″ s. š., 15°38′38,99″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | jičínský |
Farnost | děkanství Hořice v Podkrkonoší |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Další informace | |
Kód památky | 101688 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Barokní kostelík byl postaven ve druhé polovině 17. století na místě původní dřevěné kaple s věžičkou, která byla založena pražskými premonstráty a zasvěcena svatému Gothardovi, patronu proti bouřkám, krupobití a ohni. V roce 1653 byla opravena střecha stržená větrem a v roce 1654 byla obnovena zvonice. V roce 1675 byla postavena nová kazatelna a v roce 1680 byl pořízen nový strop. Počátkem roku 1701 byla uzavřena smlouva s Janem Thoříkem a Danielem Puckem o zboření starého kněžiště a postavení nové kaple z kamene. Tato kaple tvoří dnešní presbytář až po kazatelnu. Na svátek sv. Jana Nepomuckého roku 1738 se v kostele konala poslední mše a ihned potom se začalo s bouráním a následně se stavbou. Z důvodu požáru 17. srpna 1738 musela být stavba maximálně urychlena. Za týden po ničivém požáru byl kostel vysvěcen. V letech 1739-1741 byla přistavěna jednopatrová věž, v jejímž přízemí byla zřízena sakristie a v mezipatře panská oratoř. Klenba postavená v roce 1738 se v roce 1844 zřítila a byla nahrazena plochým stropem. Památný zvon ulitý královéhradeckým zvonařem Václavem Konvářem byl během 1. světové války přemístěn do děkanského kostela ve městě místo ostatních, které byly roztaveny k válečným účelům. Kdysi slavný poutní kostel je dnes využíván především k církevním pohřebním obřadům.
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 3 600 000 Kč.[2]
rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
částka | 500 | 500 | 600 | 630 | 420 | 400 | 550 |
Interiér
Interiér kostela je 14,8 metru dlouhý, 9,2 metru široký a 6,5 metru vysoký. Hlavní oltář s obrazem sv. Gotharda je barokní. Pískovcové sochy 12 apoštolů a 4 českých patronů jsou dílem profesora sochařsko-kamenické školy Jana Vávry. Z původních tří zvonů zbyl jen nejmenší.
Bohoslužby
Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají. Poutní mše svatá se koná v neděli okolo 5. května od 9:00.
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-26]. Identifikátor záznamu 904798610 : Kostel sv. Gotharda. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Gotharda na Wikimedia Commons
- Filiální kostel sv. Gotharda na stránkách Královéhradecké diecéze Archivováno 31. 10. 2017 na Wayback Machine
- Památkový katalog
- Farnost Hořice
- Hořice Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine
- Varhany