Kostel svatého Dionýsia (Chomutice)

Na tehdejší Radči (nyní Obora) asi v polovině 14. století založil Přibyslav z Radče, který v této době zakládá kostel v Chomuticích. Tento kostel byl dřevěný a stával na místě za nynější farou a byl obklopen hřbitovem. Tento hřbitov byl využíván až do roku 1900, kdy byl založen hřbitov nový, který se využívá do dnešní doby. Traduje se, že zakladatel tohoto kostela byl pochován v tomto kostele pod mramorovou deskou. Roku 1393 zde byl farářem Přech z Radče, který zemřel roku 1401. Spolu se svým bratrem Václavem z Radče a Albrechtem, držitelem panství Radče, daroval kostelu chomutickému pole i dvořiště v Chomutičkách a úrok ve vsi Třtěnice. Připomíná se také, že kostelu daroval zvony a kamennou křtitelnici, kteréžto památky jsou dosud v nynějším chomutickém kostele (zvon se zachoval pouze jeden). Albrecht z Radče měl pět synů, jeho syn Václav se stal roku 1418 farářem právě v Chomuticích. Kostel, který nyní stojí v obci Chomutice byl postaven roku 1782, více informací o tomto kostele se dozvíte v další kapitole.[1]

Kostel v Chomuticích byl postaven roku 1782 za císaře Josefa II. nákladem komorních (císařských) statků pardubického panství a správou ve Smrkovicích. Patronátní právo pak přecházelo na držitele panství oborského. Nově vystavěný kostel byl obdarován vzácným oltářem sv. Jana ze zrušeného kláštera v Kortouzích. Vnitřek kostela je krásně malován, zvláště strop, kde je znázorněno České nebe. Malby jsou vysoké umělecké hodnoty pod dohledem státního památkového úřadu a podle úsudků odborníků pocházejí od známého malíře Kramolína. Pozdně barokní kostel je jednolodní centrální stavba se čtvercovou lodí s oblými rohy a obdélným presbytářem. V západním průčelí se nachází hranolová věž a za presbytářem v ose kostela čtvercová sakristie. Průčelí je upraveno podle klasicistní architektury s trojúhelníkovitým štítem. Kostelní loď je sklenuta plochou dřevěnou kopulí a presbytář valenou klenbou. Na klenbě se nachází fresky všech svatých a také freska ukřižování Ježíše Krista na hoře Olivetské.[2]

Malby od malíře Kramolína byly opravovány již roku 1864 akademickým malířem Klemeusem a v roce 1937 akademickým malířem R. Adámkem nákladem 18 000 Kčs, tyto náklady byly pořízeny z dobročinných sbírek peněžních a naturálií (vajec bylo spotřebováno 1274 kusů a mléka 78 l). Současně byly provedeny některé další vnitřní opravy. Velkým mecenášem tohoto byl univerzitní profesor JUDr. Jan Levit, věhlasný chirurg Bulovky, rodák z Hořic (za války umučen v Terezíně).

V kostele sv. Dionýsia jsou umístěny zvony a křtitelnice, která je vytesána z pískovcového kamene, na obrubě desetihranná, bez nápisu, ale se dvěma štíty. Pochází ze 14. století a zřídili ji Václav a Albrecht z Radče. Dále se zde nachází starý tesaný kámen s nápisem: "Toto dílo dal dělati pan Václav z Radče, kanovník Pražský." Před rokem 1989 byla dokončena oprava vnějšího pláště kostela. Na počátku 20. století byla okolo kostela vysazena alej z lip a kaštanů.[3]

Výzdoba kostela pochází z konce 18. a 1. poloviny 19. stol. Obraz na hlavním oltáři je z roku 1831 a jeho autorem je Jan Sucharda ml. Na bočních oltářích jsou obrazy Nanebevzetí Panny Marie, které jsou z roku 1840 od Antona Seiferta z Vrchlabí a sv. Františka Xaverského z roku 1841 od Jana Suchardy ml. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého pochází z kláštera kartuziánů z Valdic. Hlavní dominantou jsou varhany, které pocházejí z roku 1811 jsou dílem pražského varhanáře Josefa Hubičky.[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Dionýsia na Wikimedia Commons