Kostel svatého Štěpána (Hvar)

Katedrála svatého Štěpána, papeže a mučedníka (chorvatsky Katedrala sv. Stjepana Pape) je hlavním římskokatolickým kostelem města Hvaru na ostrově Hvaru v Chorvatsku. Jedná se o chorvatskou kulturní památku číslo Z-5084.[1]

Katedrala sv. Stjepana I., pape i mučenika
Místo
StátChorvatsko Chorvatsko
ObecHvar
Souřadnice43°10′19,91″ s. š., 16°26′32,96″ v. d.
Katedrála svatého Štěpána ve Hvaru
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba16. - 18. století
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Oficiální webhttp://www.hvarheritage.com/en/cultural-heritage/st-stephen-cathedral
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Na místě dnešní katedrály stál původně benediktýnský klášter s kostelem Panny Marie. Katedrála byla zbudována ve 13. století, kdy bylo biskupství přesunuto ze Starého Gradu do Hvaru. Současná trojlodní katedrála byla postavena v průběhu 16. – 18. století. Zvonice byla postavena v letech 1549–1550. V interiéru katedrály je řada prvků z původní gotické stavby, jako jsou kazatelny, pulpity, křtitelnice a reliéfy.

Vnitřní vybavení

Hlavní vstup do katedrály zdobí novodobé bronzové dveře z roku 1990, jejichž autorem je sochař Kuzma Kovačić.

Jižní loď

Od vstupu do katedrály proti směru hodinových ručiček:

  • Oltář svatého Josefa a svatého Jana Trogirského, oltářní obraz Panny Marie od Domenica Ubertiho pochází z roku 1692. V kapli je náhrobek hvarské šlechtičny Lucrecie Fazanić-Capogrosso z roku 1607,
  • Oltář Panny Marie, svatého Jeronýma a svatého Kajetána. Oltářní obraz je dílem Andrea Celestiho z 17. století. Před oltářem je náhrobek biskupa Piruliho z roku 1692,
  • Oltář Panny Marie Karmelské byl zbudován nákladem rodiny Hentorović. Oltářní obraz je dílem Leonarda Negriho. Dále je zde cenná ikona Panny Marie (Gospa od Puta) ze 13. století, o které se traduje, že pochází z původního benediktinského kostela.
  • Kaple Svatého kříže, na oltáři z černého mramoru z roku 1692 je umístěn pozdně gotický kříž od Juraje Petroviće z 15. století.

Hlavní loď

Při vstupu do kněžiště jsou umístěny dvě pozdně gotické kazatelny a dva pulpity, které pocházejí z původní katedrály. Některé románské prvky pocházejí ze 12. století. Je zde rovněž umístěn epitaf Niko Vukašinoviće z roku 1607 s nápisem v chorvatštině.

Hlavní barokní oltář ze 17. století je zasvěcen patronu kostela, svatému Štěpánovi. Oltář je dílem benátských mistrů Melchisedecha a Baldassare Longhena (autorů benátského kostela Basilica di Santa Maria della Salute). Kamenické práce provedl mistr Ivan Pomenić z ostrova Korčula. Oltářní obraz, na kterém je zobrazena Panna Maria spolu se svatým Štěpánem, svatým Jeronýmem a svatým Karlem Boromejským je dílem Jacopo Negrettiho, které po jeho smrti dokončil Nicolo Reineri Mabuseo.

Severní loď

Od hlavního oltáře proti směru hodinových ručiček:

  • Kaple svatého Prospera. Barokní oltář byl zbudován v 18. století. Je zde sarkofág světce, který je rovněž patronem města, a byl zbudován v roce 1859 A. Brescolinim z Padovy. V severní stěně katedrály vedle vstupu do biskupského muzea je náhrobek biskupa Juraje Dubokoviče z roku 1874,
  • Oltář Nejsvětější Svátosti, který je dílem Pavao Tremingnona z roku 1694. Tabernákl pak vytvořil Viviani okolo roku 1700,
  • Oltář svatého Antonína; oltářní obraz Panny Marie a svatého Antonína z roku 1687 je pravděpodobně dílem Andrea Celestiho,
  • Oltář Panny Marie . Vnější obraz je dílem malíře Grapinelliho z roku 1742. Obraz Piety je přisuzován španělskému malíři Juanu Boschettiovi, okolo roku 1520.
  • V pilíři severní lodi je zabudován gotický reliéf, který pochází z původního gotického kostela a je datován do 15. století. Je patrně dílem místního sochaře ze školy Juraje Dalmatinace.
  • Oltář svatého Petra; oltářní obraz svatých Petra a Pavla je pravděpodobně dílem benátského malíře Antonia Zanchiho ze 17. století. Obraz byl restaurován Pasquale Renisem z Brindisi v roce 1804.

Odkazy

Reference
  1. Registar kulturnih dobara - Hvar, Katedrala sv. Stjepana Pape [online]. Ministarstvo kulture Republike Hrvatske [cit. 2018-09-28]. Dostupné online. (chorvatsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.