Kostel svaté Markéty (Jaroměřice nad Rokytnou)

Kostel svaté Markéty je farní kostel Římskokatolické farnosti Jaroměřice nad Rokytnou v okrese Třebíč. Společně s jaroměřickým zámkem představuje barokní dominantu města, s účinností od 1. ledna 2002 chráněnou jako národní kulturní památka.

Kostel svaté Markéty
Místo
StátČesko Česko
KrajVysočina
OkresTřebíč
ObecJaroměřice nad Rokytnou
Lokalitav centru obce u zámku
Souřadnice49°5′37,43″ s. š., 15°53′28,62″ v. d.
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanátmoravskobudějovický
FarnostJaroměřice nad Rokytnou
Statusfarní kostel
Architektonický popis
ArchitektJohann Lucas von Hildebrandt (?)
Stavební slohbaroko
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaHelfertova, Jaroměřice nad Rokytnou
Kód památky26383/7-2665 (PkMISSezObrWD) (součást památky zámek Jaroměřice nad Rokytnou)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý kostel

Na místě dnešního chrámu sv. Markéty stál kostel už dlouho předtím – asi 400 let, než se mu roku 1737 v podstatě dostalo současné podoby. O zakladateli, slohu, vnitřní úpravě původního kostela nejsou žádné zprávy. Z poloviny 16. století se dochovala jen zpráva o dostavbě věže[1].

Starý kostel zničil velký požár 2. července 1631; požár tehdy zničil na 30 domů a s nimi i kostel, zámek i radnici. Kostel se obnovoval pomalu. Z kostela nezbylo takřka nic. Jen zázrakem zůstala místní farma se školou, Lhota se špitálem a stodoly na Kobylím trhu nepoškozeny. Jediné, co se z celého kostela zachránilo, byla sirotčí kniha, ve které se píše o dostavbě čtverhranné kostelní věže s cimbuřím a nárožními věžičkami, postavena roku 1562 Benešem Vlachem.

V Jaroměřicích byly v tomto období tři velké požáry, ale jen tento požár měl dopad na kostel sv. Markéty. Vymalován byl teprve v roce 1641. Vnitřní zařízení z největší části pořídil za své sám farář Martin Řehoř Staříč. Roku 1681 byl chrám nově pokryt šindelem a příštího roku byl vydlážděn vázanou dlaždicí. Nový děkan L. B. Stiller nechal roku 1689 zhotovit novou kazatelnu (autorem byl Jan Joachim Litzendorf z Rakouska) a jeho nástupce děkan P. Fr. Polach ji dal 1698 pozlatit. O vnější podobě kostela tak podrobné informace nejsou. Zde jsme odkázáni na obraz z jaroměřické zámecké obrazárny, která znázorňuje Jaroměřice před jejich velkou barokní proměnou.

Nový chrám

Kostel sv. Markéty ze zámeckého parku

Patron a tvůrci

Farní kostel sv. Markéty nechal postavit hrabě Jan Adam z Questenberka, patron chrámu a držitel jaroměřického panství. Ten svůj majetek získal od svého otce Jana Antonína (16331684) a ten zase od svého otce Gerharda z Questenberka, který panství koupil jako pobělohorský konfiskát. Osvícený a zcestovalý Jan Adam z Questenberka nákladně přestavěl původně renesanční zámek a v jeho stylu vystavěl i nový kostel.

Kdo je autorem kostela sv. Markéty, není zcela jasné. Alois Plichta se přiklonil k názoru, že Johann Lucas von Hildebrandt, jiný badatel Jaroslav Sedlář, že Jakub Prandtauer[2]. Zajímavé je, že se dochoval původní projekt kostela, od dnešní podoby chrámu poněkud odlišný. „Chrám se stal obětí finančních rozpaků,“ konstatoval prý v této souvislosti historik Vladimír Helfert.

Pohled dovnitř

Interiér kostela od vstupních dveří. Pohled k oltáři.
Kazatelnu vytvořil Jan Joachim Litzendorf roku 1689, následně pozlacena roku 1698

Půdorys lodi má tvar elipsy s osou o délce 20,2 m orientovanou od západu k východu. Uvnitř je osm mohutných pilířů, mezi sebou spojených tenkou zdí a vytvářejících šest čtvercových výklenků, z nichž dva (na úrovni krátké, 14,8 m dlouhé osy) dávají prostor pro postranní velké oltáře. Pilíře a klenbové pásy nesou tambur, zakončený římsou, jejíž horní hranice je 19,8 m nad zemí. Nad stěnami tamburu se vypíná do výše 27 m kupole. Na ní je osmiboká lucerna s Božím okem o průměru 1,2 m na bleskosvodné tyči. Vrchol najdeme 44 m nad zemí.

V lodi je sedm oltářů. První z velkých postranních oltářů zachycuje svým obrazem disputaci o tajemství Nejsvětější Trojice. Na opačné straně je oltář s obrazem představujícím disputaci o Neposkvrněném početí P. Marie. Na evangelní straně vpředu je oltář sv. Karla Boromejského s ostatky sv. Vincence, ve skleněné skříni, s obrazem sv. Cyrila a Metodějě, a vzadu menší oltář zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Na epištolní straně vpředu je boční oltář s obrazem P. Marie Růžencové a malým obrazem sv. Filipa Nerejského. V skleněné skříni na oltáři jsou ostatky sv. Reparaty, mučednice. Po druhé straně oltáře Neposkvrněného početí P. Marie je oltář zasvěcený Tomášské Matce Boží s ostatky a obrazem sv. Jana Sarkandra. Sedmý oltář je při presbytářním pilíři na epištolní straně a je nejmenší ze všech. Kazatelna na protějším pilíři je pravděpodobně pozůstatkem původní kostela, jak už byla řeč shora. Na levé straně předsíně je velký oltář sv. Anny.

Hlavní oltář, jehož autorem je znojemský malíř František Antonín Findt, znázorňuje námět „Stvoření světla“. V klenutí chóru Findt namaloval stojící postavu sv. Markéty obklopenou andílky, na jejíž hlavě brzy spočine z rukou letících andělů vavřínový věnec jako symbol triumfu nad smrtí a přijetí na nebesa.

Nástěnné malby centrálního chrámového prostoru za vítězným obloukem zhotovil Karel František Tepper.[3]

Pohled ze severní věže na kupoli kostela.

Zasklené oratoře udržovala sama vrchnost, nadto byly pěkně zařízeny. Oratoř na epištolní straně si Jan Adam z Questenberka dokonce vyhradil pro sebe a svou rodinu a upravil ji jako kapli.

Z kůru se lze po schodech dostat do galerie nad přízemním ochozem, z každé galerie dál do dvou empor.

Svérázné věže

Chrám sv. Markéty má dvě věže. Na rozdíl od projektu se však ke chrámu, resp. jeho předsíni, nepřimykají souměrně. Zatímco severní věž splývá s čelní hranou předsíně, jižní věž je od zdi předsíně vzdálena přes 5 m a s objektem kostela ji spojuje jen zvláštní zeď.

Jinak jsou věže stejné, téměř čtvercového tvaru (boční strany jsou delší), přes 40 m vysoké a dvoupatrové. V severní věži, která bývá výjimečně přístupná veřejnosti (např. někdy o posvícení), jsou zvony. Svých bání se věže dočkaly až roku 1773.

Rekonstrukce

Mezi lety 2017 a 2019 proběhla příprava náročné rekonstrukce chrámu. Cílem rekonstrukčních prací je především záchrana krovové konstrukce kopule s dřevěnými ramenáty a vzácnou malířskou výzdobou – nástropní freskou; opravena bude i krytina kupole a fasáda kostela.[4] [5] Farnost získala dotaci 95 milionů korun z programu Integrovaného regionální operačního programu (IROP), dalších 5 milionů Kč tvoří spolufinancování farnosti. Rekonstrukci zajistí společnost Archatt, s. r. o.. Rekonstrukce potrvá tři roky – do roku 2022. Po dobu rekonstrukce nebudou v kostele probíhat ani bohoslužby, ani svatby nebo pohřby. Náhradní prostory pro konání mší jsou zajištěny v kapli na faře a v Lidovém domě.[6] Celková cena rekonstrukce má dosáhnout 107 milionů Kč.[7] V září roku 2019 bylo odstěhováno vnitřní vybavení kostela, následně pak instalováno lešení.[8]

V roce 2019 bylo zmíněno, že budova chrámu je před rekonstrukcí v havarijním stavu, bylo ji například nutné při větrném počasí zavírat.[9]

Odkazy

Reference

  1. Většina informací převzata z Jaroměřického památníku. Farní úřad v Jaroměřicích n. Rok, 1940. uspořádal P. Jan Podveský. 199 s.
  2. Kolektiv: Moravskobudějovicko. Jemnicko, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. Vlastivěda moravská (65. svazek). ISBN 80-85048-75-2. Str. 464
  3. TRLÍKOVÁ, Michaela. Nástěnná malba v díle Karla Františka Antonína Teppera [online]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  4. ČERNÝ, Kamil. Pod kopulí jsou plísně a tesaříci. Oprava vyjde na sto milionů. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-02-11 [cit. 2017-02-17]. Dostupné online.
  5. Zápis ze zasedání Zastupitelstva města Jaroměřice nad Rokytnou č. 16/2017 konaného dne 15. 03. 2017. Dostupné online
  6. HOLCNER, Tomáš. Moji milí farníci. Jaroměřický leták farnosti - LEF. Září 2019, čís. 212, s. 2–4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. (česky)
  7. LUŠTINEC, Vít. Oprava kostela v Jaroměřicích n. R. bude na 107 milionů Kč / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online.
  8. JAKUBCOVÁ, Hana. Chrám svaté Markéty v Jaroměřicích čekají tři roky rekonstrukce. trebicsky.denik.cz. 2019-09-09. Dostupné online [cit. 2019-11-03]. (česky)
  9. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Když fouká, museli chrám kvůli bezpečnosti zavírat. Začíná jeho oprava. iDNES.cz [online]. 2019-09-18 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online.

Literatura

  • HOLASOVÁ, Iveta. Kostel svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav pomocných věd historických a archivnictví, 2012. 58 s. Dostupné online. Kapitola 4-6, s. 20–46.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.